Užovka obojková
druh plazů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Užovka obojková (Natrix natrix) je nejedovatý[p. 1] had z čeledi užovkovitých (Colubridae), podčeledi Natricinae a rodu Natrix – tzv. pravá (aglyfní) užovka. Druh je široce rozšířen v Evropě, ale vyskytuje se i v některých oblastech jihozápadní a střední Asie. V Česku je nejhojnějším druhem hada. Dosahuje délky těla 50 až 150 cm a hmotnosti od 50 gramů do půl kilogramu. Samec je menší než samice. Hlavním charakteristickým znakem jsou půlměsíčité skvrny za hlavou.
Užovka obojková | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | hadi (Serpentes) |
Čeleď | užovkovití (Colubridae) |
Podčeleď | Natricinae |
Rod | užovka (Natrix) |
Binomické jméno | |
Natrix natrix (Linné, 1758) | |
Rozšíření užovky obojkové k roku 2020; po rekvalifikaci poddruhu N. natrix astreptophora na nový druh Natrix astreptophora (2016) a N. natrix helvetica na nový druh Natrix helvetica (2017). Na mapě také chybí označení výskytu někdy uznávaného poddruhu N. natrix cypriaca žijícího na Kypru. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dělí se na řadu poddruhů, standardně asi na 14, ale počet se liší studie od studie a vnitrodruhová taxonomie není dosud vyřešena. Odlišují se od sebe zbarvením, velikostí a hmotností. Někteří jedinci mohou charakteristickou kresbu postrádat, nebo naopak jinou kresbou vynikat.
Přes zimu obvykle ulehá do zimního spánku a páří se krátce po jarním probuzení. Je to oviparní (vejcorodý) druh, který preferuje život u vody. Tomu odpovídá i jídelníček, neboť se živí hlavně obojživelníky a rybami. Zmocnit se však dokáže i menších savců (hlodavců) nebo ptáků. V období rozmnožování samice klade asi 2–40 vajíček. Mláďata se vylíhnou za 6–10 týdnů, jsou 15 až 21 cm velká a zcela samostatná. Pohlavně dospějí ve stáří tří až pěti let. V dobrých podmínkách se užovka dožívá nejčastěji 15 až 25 let.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) hodnotí druh jako málo dotčený, jelikož jeho globální populaci považuje za „relativně stabilní“, nicméně řada poddruhů či subpopulací je ohrožených (např. ve Švédsku) nebo na pokraji vyhynutí (např. na Kypru). V rámci Evropy je chráněna Bernskou úmluvou. V Česku je zvláště chráněna jako ohrožený druh.