From Wikipedia, the free encyclopedia
Ulsterská rudá ruka (irsky Lámh Dhearg Uladh) je irský symbol používaný v heraldice[1] k označení irské provincie Ulster. Jedná se o otevřenou ruku rudé barvy s prsty směřujícími nahoru, palcem souběžným s prsty a dlaní obrácenou směrem dopředu. Obvykle se znázorňuje pravá ruka, občas se ale objeví i ruka levá, jako je tomu například na erbu baronetů. Tento symbol má hluboké kořeny v irské gaelské kultuře, přičemž jeho počátky se připisují irské mytické postavě jménem Labraid Lámh Dhearg (tj. Pravoruký Labraid) z feniánského cyklu irské mytologie.
Původně se jednalo o symbol království Ulaid, který pronikl na vlajku normanského hrabství Ulster. Po zániku hrabství v polovině 14. století a následném záboru jeho území ze strany clandeboyských O'Neillů přešel symbol rudé ruky společně s titulem „krále Ulsteru“ do rukou rodu O'Neillů, odkdy byl nazývaný O'Neillova rudá ruka. V pozdější době byl rovněž používaný jako symbol ulterských loajalistů.
V průběhu 16. století se stalo výhradní právo na používání symbolu rudé ruky předmětem sporu, o čemž svědčí báseň zachycující neshody mezi kmenem „Síol Rúraí" (kmen Clanna Rudraige z Ulaidu) a severních potomků Nialla Naoighiallacha (tj. O'Neillů).
Původní význam rudé ruky zůstává nejasný. Její počátky coby irského gaelského symbolu údajně spadají až do pohanských dob. V historii byla spojována s mytickou postavou Labraida Lámderga, neboli Labhraidha Lámha Dhearga (Rudorukého Labraida), jenž vystupuje v feniánském cyklu irské mytologie.[2][3] Labraid měl být synem boha Nuady. Podle irské mytologie přišel Nuada v jedné bitvě o ruku, což jej přimělo vzdát se postavení krále bohů. Ztracenou část těla však nahradil rukou stříbrnou, která se následně proměnila v pravou, a tak se Nuada mohl opět chopit trůnu.[4] Dle jiné, snad pozdější pověsti, byla rudá ruka symbolem křesťanské „boží ruky“. Příklad tohoto motivu se objevuje na Muiredachově vysokém kříži z 10. století v Monasterboice v hrabství Louth. Další teorie spojuje rudou ruku s nezávislostí a tzv. derbfine. Gaelští náčelníci a králové byli vybíráni ze skupiny mužů (tzv. derbfine), jež měla společného praděda. Dlaň pak zřejmě ztělesňovala samotného praděda, zatímco tři články každého z prstů reprezentovaly jeho syny, vnuky a pravnuky.[5]
Existuje také lidová legenda o původu rudé ruky s mnoha místními variacemi, která ruku spojuje s nezávislostí a úřadem krále. Tato pověst praví, že Ulsterské království kdysi nemělo právoplatného dědice. Proto bylo dohodnuto, že se uskuteční závod lodí, a „kohokoliv ruka se jako první dotkne břehů Irska, budiž zvolen králem“. Jeden z možných králů snil o svém místě na trůně tak silně, že ve chvíli, kdy začal v závodě ztrácet, usekl si svoji ruku a hodil ji na pobřeží – a stal se králem. Rudá barva ruky v tomto případě znázorňuje prolitou krev. V některých verzích tohoto příběhu patřil král, který si ruku usekl, ke klanu Uí Néillů, nebo jím byl sám Niall z devíti rukojmí, což by vysvětlovalo spojení ruky s tímto klanem. V jiných pojetích je králem jistý Érimón patřící ke gaelským Milesianům.[6]
Další příběh vypráví o dvou obrech, kteří spolu bojovali. Jeden přitom usekl druhému ruku, jejíž rudý otisk zůstal na útesu.[7]
Raným příkladem použití symbolu pravé ruky v irské heraldice je pečeť Aodha Ó Néilla, krále ulsterských Irů z období 1344–1364.[8]
Běžně užívanou formou je otevřená pravá ruka rudé barvy s prsty směřujícími nahoru, palcem souběžným s prsty a dlaní obrácenou směrem dopředu.
Symbol rudé ruky údajně používal klan Uí Néillů za devítileté války (1594–1603), která měla zabránit šíření anglické nadvlády. S Uí Néilly je rovněž spojovaný válečný pokřik Lámh Dhearg Abú! (Rudou rukou k vítězství!).[9]
Všechny erby , které používaly klany pocházející z rodu Uí Néillů – za všechny jmenujme alespoň klany Ó Donnghaile, Ó Catháin, Mac Aodha, Ó Dálaigh, Ó Maéilsheachlainn a Ó Ceatharnaigh –, obsahují nějakou podobu rudé ruky jako připomínku společného rodokmenu. Na znaku Ó Néillů s motivem rudé ruky stojí nápis Lámh Dhearg Éireann (Rudá ruka Irska).[10] Rudá ruka zdobí také erby náčelníků skotského klanu MacNeilů (z Barry) ; tento rod tradičně odvozuje svůj původ od Nialla z devíti rukojmí. Kvůli zdůraznění linie svých předků využívají symbol rudé ruky i mnohé další rody. A od roku 1891 má na svém erbu několik rudých rukou také hrabě z Iveaghu, hlava rodu Guinnessů.[11]
Když se stal Walter de Burgh v roce 1243 hrabětem z Ulsteru, došlo ke spojení deburského kříže s rudou rukou, čímž vznikla vlajka ulsterského hrabství, která se posléze stala vlajkou Ulsteru používanou dodnes. V období kolonizace Ulsteru byla součástí znaku Irské společnosti ;[12] kolonizaci zpočátku pomáhaly financovat výnosy z prodeje baronetství, díky čemuž nabývali angličtí, irští a později i britští baroneti práva obohatit své erby „rukou červené barvy“.[13]
Rudá ruka se objevuje na erbovních znacích mnoha ulsterských hrabství, jakými jsou např. Antrim, Cavan, Londonderry, Monaghan and Tyrone. Později figurovala i na státní vlajce Severního Irska. Zároveň ji používají mnohé oficiální i neoficiální organizace v celé provinciiUlster a zbývající části Irska.
Rudou ruku je možné považovat za jeden z mála symbolů objevujících se napříč různými komunitami Severního Irska (konkrétně v šesti z devíti ulsterských hrabství), a to navzdory jejich sektářsko-politickému rozdělení. Jelikož se původně jednalo o irský gaelský symbol, používaly jej (a nadále používají) zejména nacionalistické a republikánské skupiny – např. republikánská Irská občanská armáda, republikánský Svaz národních hrobů, Irský svaz dopravních a pomocných dělníků, ulsterská GAA a jiné. Nejznámější znak Ulsteru zároveň využívají severoirští unionisté a loajalisté, čehož příkladem je ulsterská dohoda (1912), erb dnes již zrušené vlády Severního Irska (od roku 1922), ulterská standarta (někdejší vlajka vlády Severního Irska), Ulsterští dobrovolníci a loajalistické polovojenské skupiny operujících v rámci „Severního Irska“ (např. Sbor ulsterských dobrovolníků a Ulsterské obranné sdružení.
Levá rudá ruka se objevuje v levém horním poli erbu nebo na erbovním štítu baronetů Anglie, Irska, Velké Británie i Spojeného království. Její blason zní: „Levá ruka useknutá v zápěstí a vyplněná světle červenou barvou“.[14] Dne 22. května 1611 založil král Jakub I. Stuart dědičný řád baronetů, jehož cílem byla dle Collinse (1741) „kolonizace a ochrana celého Irského království, zejména však obrana a bezpečí Ulsteru, pročež si ji (rudou ruku Ulsteru) mohou členové tohoto řádu a jejich potomci dle vlastního uvážení umístit na svůj erb, a to buď do horního pole nebo na štít“.[15] Tito baronetové zároveň smějí nosit rudou ruku Ulsteru samostatně jako odznak zavěšený na stuze.[16] Baronetové Nového Skotska nepoužívají na rozdíl od ostatních baronetů rudou ruku Ulsteru, nýbrž vlastní emblém s motivem ondřejského kříže. Levorukou verzi symbolu si oblíbili Irští národní lesníci, Irská občanská armáda a Federativní odborový svaz Irska.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
