Třetí Československá republika
From Wikipedia, the free encyclopedia
Třetí Československá republika označuje politický systém poválečného období Československa v letech 1945–1948 (následující po první republice, jež skončila Mnichovskou konferencí, a druhé republice, končící vyhlášením slovenské samostatnosti 14. března 1939 a následným zřízením Protektorátu Čechy a Morava). Za datum oficiálního ustavení politického systému lze považovat jmenování vlády Československé republiky v Košicích 4. dubna 1945, někdy též bývá uváděno datum ustavující schůze Prozatímního národního shromáždění, tedy 28. října 1945. Základem celého politického systému řízené demokracie (dobově lidové demokracie) byla organizace Národní fronty Čechů a Slováků, která se otevřeně distancovala od pomnichovského a též od prvorepublikového vývoje. Stejně jako režim druhé republiky i toto období doprovází různé totalitní prvky. Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik předznamenala radikální změnu československé zahraničněpolitické orientace.
Československá republika
| |||||||||||||||||
Hymna Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska | |||||||||||||||||
Motto Pravda vítězí / Pravda víťazí | |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Rozloha |
127 900 km² | ||||||||||||||||
Nejvyšší bod |
Gerlachovský štít (2 654 m n. m.) | ||||||||||||||||
Nejdelší řeka |
Vltava (430 km) | ||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Národnostní složení |
|||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||||||
Zánik |
|||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Již v červenci 1947 Stalin zasáhl vůči československé účasti na Marshallově plánu, negována byla i Benešova koncepce tzv. „mostu“ mezi Východem a Západem, čímž nebyla uskutečněna ani spojenecká smlouva s Francií. Moskva vyjádřila pochybnosti o deklarované parlamentní cestě k socialismu a následně vyzvala KSČ k urychlenému převzetí moci. Komunistům se nakonec v únoru 1948 podařilo nekomunistické strany vyprovokovat k pokusu o změnu dosavadní koaliční vlády Klementa Gottwalda a situaci využili k politickému převratu. Československo se tak stalo součástí sovětské zájmové sféry a posléze i Stalinova mocenského bloku.