Tropický deštný les
From Wikipedia, the free encyclopedia
Tropický deštný les, též tropický deštný prales, je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Nevznikl působením člověka. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země, byť některé okrajové enklávy mohou díky místním specifikům zasahovat až do subtropů. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále Konžský deštný prales a pralesy na poloostrovech a ostrovech Přední a Zadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku. Vlhkost vzduchu bývá až 100%. Časté deště vše zvlhčují a rychlý bakteriální rozklad, kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentrace oxidů železa a hliníku procesem laterizace způsobuje světle červenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska (např. bauxitu, železa atd.). Na mladších substrátech, zvlášť vulkanického původu, mohou být tropické půdy relativně úrodné.
Tropický deštný les | |
---|---|
oblast amazonského deštného pralesa v Brazílii | |
umístění tropických (tmavě zelená) a mírných (světle zelená) deštných pralesů po světě | |
Ekologie | |
Biogeografické oblasti | neotropická, afrotropická, indomalajská, australská |
Geografie | |
Rozloha | 15 mil. km²[1] |
Kontinenty | Jižní Amerika, Severní Amerika, Afrika, Asie, Oceánie |
Podnebí | tropické podnebí |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pokud je prales vypálen, popel obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům dochází k rychlé půdní erozi a živiny jsou rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro zemědělství použít.
V současné době se odhaduje rozloha tropických deštných pralesů na 15 mil. km².[1]