![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Christ_Carrying_the_Cross_1580.jpg/640px-Christ_Carrying_the_Cross_1580.jpg&w=640&q=50)
Trnová koruna
věnec z trní / From Wikipedia, the free encyclopedia
Trnová koruna je věnec z trní, který Ježíši Kristu vsadili římští vojáci na hlavu před jeho ukřižováním. V křesťanství se jedná o jeden z nástrojů Ježíšova umučení vztahujícím se k pašijím, biblickým utrpením Ježíše Krista, předcházejícím samotnému ukřižování.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/97/Christ_Carrying_the_Cross_1580.jpg/640px-Christ_Carrying_the_Cross_1580.jpg)
Trnová koruna, spolu s rákosem („žezlem“) a purpurovým pláštěm, sloužila jako bolestná parodie na jeho titul židovského krále (obvinění, pro které byl oficiálně Pilátem odsouzen). Mluví se o něm v evangeliích[1] a často jej zmiňují také další rané křesťanské texty jako Kléméns Alexandrijský nebo Órigenés.
Francouzskému králi Ludvíku IX. (sv. Ludvík) se údajně podařilo tuto relikvii získat a pro její uschování byla vystavěna v Paříži kaple Sainte-Chapelle. Jeden trn je podle nápisu na vrcholovém zlatém kříži „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“ (zde je trn z koruny Páně) vložen do Svatováclavské koruny.[2]
Další dva trny jsou umístěny v Korunovačním kříži (Zlatém ostatkovém kříži).[3]
„ | Podobně jako si náš Pán Ježíš Kristus vyvolil zemi zaslíbenou, aby v ní ukázal tajemství svého vykoupení, tak se zdá a věříme, že ke zbožnějšímu uctívání svého vítězství nad temnotou a smrtí si vyvolil obzvláště naši Francii, aby se od Východu na Západ uctívalo jméno Páně skrze přesun nástrojů jeho přesvatého utrpení, kterýžto přesun učinil náš Pán a vykupitel z řeckých končin, o nichž se říká, že ze všech končin východních jsou nejblíže Francii, která se dotýká hranic Západu. | “ |
— Gautier Cornut[4] |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Couronne_d%27epines_-_Crown_of_Thorns_Notre_Dame_Paris.jpg/640px-Couronne_d%27epines_-_Crown_of_Thorns_Notre_Dame_Paris.jpg)
Trnová koruna mohla být zhotovena z keřů trnovec Kristův (Paliurus spina-christi) či cicimek trn Kristův (Ziziphus spina-christi). Díky podobnosti s trnovou korunou se přezdívá madagaskarskému pryšci zářivému (Euphorbia milii) „Kristova koruna“.
Původ rostliny použité římskými vojáky pro spletení trnové koruny je vždy odhadován, seriózní výklad jejího určení ale v bádání historiků neschází. V roce 1957 jej určil s přesvědčivou jistotou např. americký spisovatel, novinář a historik James Alonzo Bishop (1907–1987) ve svém knižním bestselleru The Day Christ Died.[5] Popsal ji jako trnový klobouk a důmyslnou práci, načež uvedl, že místo pouhé koruny měl tvar čepice po způsobu římských výrobků, které byly z plsti a přiléhaly těsně na hlavu. Trní se nacházelo ve vědrech stojících kolem dvora a suché se používalo na podpal. Doslova napsal v poznámce, že jde o rostlinu Paliurus aculeatus, jinak také Paliurus spina christi.
V originální německé verzi Auf den Spuren Jesu Bishopův názor revidoval německý římskokatolický kněz Gerhard Kroll (1914–1997), jenž doposud obecně přijímané stanovisko, že trnová koruna je s odkazem na švédského přírodovědce Carla von Linného (1707–1778) považována za lotusový strom s velkými trny Zizyphus Spina Christi – Kristův trnitý strom neboli cicimek huňatočervený, (taktéž cicimek trn Kristův, známý jako jujuba Kristova), na jaře rostoucí především v údolí Jordánu a v okolí Genezaretského jezera, mající drobné, ale husté žlutobílé kvítky, definitivně a doposud zatím platně, změnil. Oporou změny názoru je kromě jiného vysvětlení, že strom se v blízkosti Jeruzaléma vyskytuje jen zřídka. Švédský přírodovědec popisující palestinskou květenu, neřešil souvislosti Kristova ponížení, a zabýval se přírodou a jejím popisem, čímž se stalo, že vývod z jeho díla naznal závažných vad v pochopení teologů. Tuto dedukovanou tezi zdůvěryhodňuje výkladem, že vojáci se příliš nenamáhali shánět trní pro uspořádání své královské ceremonie, a z tohoto hlediska to patrně byly jiné trnité větve, než Zizyphus Spina Christi. Určuje, že trnová koruna vzešla z rostliny používané na podpal (podobně se vyjádřil o jejím účelu – avšak jinak ji latinsky klasifikoval – i Bishop, viz výše). Kněz odhaduje, že šlo o Poterium spinosum, což je krkavec trnitý. (Užívá se i astivida trnitá, krkavec tmavý nebo trnatý). Zdůvodňuje, že tato dřevina roste v malých keřích na svazích hor, a ve vsích ležívá (bez rozlišení doby naší a Ježíšovy) na dvorcích i střechách, narovnána do otýpek. Vojáci, jak dále dovozuje, hledali trní v kotelně svých kasáren, a tam ho také našli.[6]
Výklad historika a kněze zůstává názorem, nicméně vahou informující úvahy zpochybňujícím ten dosavad platný. Jeho kniha získala i po překladu do češtiny schválení církve, v České republice Arcibiskupství pražského, pod č.j. 1962/95 ze dne 13. června 1995.