zařízení, kde se průmyslově vyrábí nebo zpracovává zboží From Wikipedia, the free encyclopedia
Továrna (hovorově fabrika, závod či výrobní závod, dříve také manufaktura) je jedna nebo více budov zařízených k převážně strojní výrobě zboží.
[1][2]
Anglické označení factory (z latinského factor) je známé od konce 16. století.[3] První továrny vznikly koncem 18. století s anglickým označením factory a německýmFabrik, jako zařízení, ve kterých se soustředila dosavadní, často rozptýlená výroba s možností použití mechanického pohonu strojů (většinou vodním kolem).[4]
Český překlad továrna se začal používat pravděpodobně ve 2. polovině 19. století,[5] výraz pochází z tureckého slova tavar, které znamená výrobek.[6] Vlivem němčiny a ruštiny je také časté označení fabrika či závod.
Sporné případy
Někteří historikové označují manufaktury ve starém Egyptě (před 4000 lety) nebo v Řecku (před 2500 lety) za továrny.[7][8]
Italští publicisté považují benátskou loděnici Arsenale di Venezia, obrovskou manufakturu, vedenou od začátku 13. století na způsob průmyslového podniku, za vůbec první továrnu na světě.[9]
Některé německé manufaktury na výrobu příze byly po instalaci prvního dopřádacího stroje s (možným) mechanickým pohonem (asi od 90. let 18. století) označovány za továrny.[10] V rakouské odborné literatuře se v 1. polovině 19. století pro (větší) textilní manufaktury používalo označení Fabrik = továrna.[11]
Max Weber a několik dalších sociologů však tvrdili, že se pojmy manufaktura a továrna nemají ztotožňovat, protože se u manufaktury jednalo jen o "pratovárnu", tedy o nevyvinutou tovární výrobu.[12][8]
Továrna 4.0 je výraz, kterým se někdy nahrazuje (asi od roku 2011) běžně používané označení Industry 4.0. Jedná se o tzv. "chytrou továrnu", ve které je řízena počítačem vzájemná součinnost výrobků a strojů.[14][15]
Adelmann: Die Baumwollgewerbe Nordwestdeutschlands und der westlichen Nachbarländer beim Übergang von der vorindustriellen zur frühindustriellen Zeit, 1750-1815, Franz Steiner Verlag 200, ISBN 9783515078320, str. 130-131
Stephan Edlem von Keeß: Darstellung des Fabriks- und Gewerbswesens in seinem gegenwärtigen Zustande, Mörschner und Jasper Wien 1824, str. 125, 158, 204
FREEMAN, Joshua B.Behemot. Dějiny továrny a utváření moderního světa. Brno: Host, 2019. ISBN978-80-275-0006-2.
KOVAŘÍK, Emil. Průmyslové stavby. Praha: SNTL - nakladatelství technické literatury, 1986.
PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11