From Wikipedia, the free encyclopedia
Svatý Tomáš z Villanovy (španělsky Santo Tomás de Villanueva; 1486, Fuenllana[1], Provincie Ciudad Real, Španělsko – 8. září 1555, Valencie, Španělsko) byl řeholník augustiniánského řádu, v letech 1544–1555 arcibiskup ve Valencii, katolická církev jej uctívá jako svatého.
Tomáš z Villanovy | |
---|---|
anonymní obraz, 17. století | |
Narození | 1486 Fuenllana |
Úmrtí | 8. září 1555 Valencie |
Svátek | 10. října (augustiniánský řád) 8. září (zbytek církve) |
Místo pohřbení | katedrála ve Valencii |
Státní občanství | Španělsko |
Řád | Augustiniáni obutí |
Vyznání | katolická církev |
Blahořečen | 1618 |
Svatořečen | 1658 |
Úřady | arcibiskup valencijský |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev |
Významné zasvěcené kostely | Valencie, Zaragoza |
Atributy | měšec, žebráci |
Patronem | studentů, chudých a žebráků |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se ve Fuenllaně, dětství strávil ve Villanueva de los Infantes, odkud odešel v patnácti letech na studia do Alcalá de Henares.[2] Na tamní univerzitě dosáhl ve 26 letech magisterské hodnosti z filosofie a teologie. Odtud odešel do Salamanky. Zde vstoupil v listopadu 1516 do augustiniánského řádu. V roce 1518 složil věčné sliby a v listopadu téhož roku přijal kněžské svěcení.
V roce 1519 se stal převorem kláštera v Salamance, později tutéž funkci zastával v konventech v Burgosu a Valladolidu. V roce 1527 byl zvolen provinciálem. Byl známým kazatelem. V roce 1544 byl jmenován valencijským arcibiskupem. Jako arcibiskup si uchoval prostý způsob života, na který byl zvyklý z kláštera. Podporoval chudé (ač této jeho pomoci také zneužívali někteří, kteří se za chudé jen vydávali). Snažil se umravňovat zpohodlnělé duchovenstvo, i tím, že za ně vykonával zástupná pokání. Coby hlava arcidiecéze se potýkal s pocitem vlastní nedokonalosti a několikrát prosil o zbavení úřadu. Chtěl se vrátit do kláštera. Úřad mu byl však ponechán.
Dne 28. srpna 1555 vážně onemocněl a 8. září téhož roku zemřel, krátce poté, co odsloužil mši svatou. Svatořečen byl papežem Alexandrem VII. v roce 1658.
Byl uctíván jako světec již za svého života, zejména v okruhu španělského královského dvora Karla V.[3].Jeho tělo je pohřbeno v katedrále ve Valencii. Kostely s jeho patrociniem jsou poměrně vzácné: ve Španělsku například v Zaragoze nebo v Benicasimu, kaple v klášterech augustiniánů, ve španělských koloniích (například kostel v Miagau na Filipínách, v Itálii (například v Castel Gandolfo) a ve Francii. V řádových kostelech augustiniánů mu bývá většinou zasvěcen oltář, například v kostele svatého Tomáše apoštola v Praze to je boční oltář s obrazem světce od Karla Škréty. Bývá zobrazován jako arcibiskup v pontifikálním rouchu s infulí, pluviálem, palliem a berlou, nebo jako řeholník v řádovém hábitu bosého augustiniána, Pak mívá jako atribut knihu, kterou studuje, nebo svůj vlastní spis, dále bývá almužníkem s měšcem mincí, které rozdává žebrákům, také uzdravuje chromého žebráka (například na Murillově obraze ze Staré pinakotéky v Mnichově, na obraze Lucy Giordana z kostela ugustiniánů v Neapoli. Ve scénách ze života je vyobrazen také jako dítě, které svůj oděv nabízí žebrákovi. Nejstarším vyobrazením je jeho posmrtná maska z roku 1579 v katedrále ve Valencii[4]
Je patronem studentů, zvláště studujících členů augustiniánského řádu, chudých, chromých a žebráků.
Latinsko-španělská kritická edice kázání:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.