![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Akiyama_Teruo.png/640px-Akiyama_Teruo.png&w=640&q=50)
Teruo Akijama
admirál japonského císařského námořnictva / From Wikipedia, the free encyclopedia
Teruo Akijama (japonsky: 秋山輝男, Akijama Teruo; 16. září 1891 – 6. července 1943) byl admirálem japonského císařského námořnictva na začátku druhé světové války. Dosáhl hodnosti šóšó (少将 ~ kontradmirál) a posmrtně byl povýšen na čúdžó (中将 ~ viceadmirál).
Teruo Akijama | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16. září 1891 Prefektura Kumamoto |
Úmrtí | 6. července 1943 (ve věku 51 let) u Kolombangary |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | šóšó (少将 ~ kontradmirál) posmrtně čúdžó (中将 ~ viceadmirál) |
Doba služby | 1913 - 1943 |
Sloužil | ![]() |
Složka | ![]() |
Války | Druhá světová válka |
Bitvy | Bitva v zálivu Kula (1943) |
Vyznamenání | Řád zlatého luňáka 2. třídy[1] |
Přihlásil se do 41. běhu japonské císařské námořní akademie (海軍兵学校, Kaigun Heigakkó), kterou ukončil v roce 1913 jako 61. ze 118 kadetů. Sloužil jako plavčík na křižnících Asama a Kurama. Po povýšení na podporučíka byl přiřazen na bitevní loď Asahi. Následně sloužil na bitevní lodi Suwo, křižníku Izumo a torpédoborci Júdači.
Jako první torpédový důstojník sloužil na torpédoborci Isokaze a potom v letech 1921 a 1921 jako první důstojník na ponorkách SS-35 a SS-45. Dne 7. února 1924 převzal poprvé velení nad plavidlem a stal se kapitánem starého torpédoborce Fubuki. Následovalo velení na Júgure, W-1, Tačibana, opět W-1, Kašiwa, Sawarabi, Hamakaze a Murakumo v období let 1924 a 1934. Po povýšení na námořního kapitána 1. prosince 1937 sloužil převážně jako štábní důstojník až do vypuknutí druhé světové války. Velel postupně 30., 4. a 34. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců). Necelý rok od 15. listopadu 1939 do 15. října 1940 velel lehkému křižníku Naka. Od 15. listopadu 1940 až do 20. září 1942 velel postupně 1. hokantai (~ divize dělových člunů), 1. bobitai (~ obranná jednotka; té velel i při vypuknutí války) a 21. sensuikan kičitai (~ jednotka ponorkové základny).
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Standard_of_Rear_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg/640px-Standard_of_Rear_Admiral_of_Imperial_Japanese_Navy.svg.png)
Po povýšení na šóšó (1. listopadu 1942) se ujal velení 2. kaiheidan (~ kasárna) v Sasebu.
Dne 23. března 1943 byl pověřen velením 3. suirai sentai (水雷戦隊 ~ eskadra torpédoborců) 8. kantai (艦隊 ~ loďstvo) a svoji kontradmirálskou standartu vztyčil na lehkém křižníku Sendai v Rabaulu. Dne 25. června připlul do Rabaulu nejnovější torpédoborec Niizuki a Akijama si ho zvolil jako svoji novou vlajkovou loď, neboť Sendai byl tou dobou na opravách v Japonsku a navíc Niizuki byl jedinou lodí v Rabaulu, která měla radar. Na jeho palubě se zúčastnil dvou ze tří misí tohoto torpédoborce: ostřelování předmostí na Rendova (1.–3. července) a druhého tokijského expresu v noci z 5. na 6. července. Po půlnoci na 6. července ale došlo u břehů Kolombangary k bitvě v zálivu Kula, během které byl Niizuki – kryjící vylodění 2600 vojáků ve Vila na Kolombangaře – rozstřílen americkými lehkými křižníky Task Group 36.1 kontradmirála Ainswortha. Niizuki se během několika minut potopil a pouze pár trosečníků bylo později vyzvednuto Američany. Kontradmirál Akijama zahynul se svojí vlajkovou lodí.[2]