Tereza Brdečková (* 10. února 1957, Praha) je česká spisovatelka, scenáristka, a filmová publicistka, dcera scenáristy a režiséra Jiřího Brdečky. S manželem Jiřím Dědečkem vede od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na ilustrované knihy a filmovou literaturu.

Stručná fakta Narození, Povolání ...
Tereza Brdečková
Thumb
Narození10. února 1957 (67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatelka, novinářka, spisovatelka, scenáristka a filmová režisérka
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Období1976
OceněníNovinářská křepelka (za rok 1994)
Manžel(ka)Jiří Dědeček
DětiViktorie Dědečková[1]
Antonie Dědečková[1]
RodičeJiří Brdečka[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Životopis

Roku 1976 maturovala na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, poté vystudovala obor střihová skladba na FAMU (19771982).

Po revoluci pracovala jako dramaturgyně Filmového studia Barrandov (19901992). V roce 1992 byla programovou ředitelkou MFF Karlovy Vary. V letech 19992003 byla programovou ředitelkou, později (20042006) hlavní dramaturgyní Febiofestu.

V roce 1995 obdržela cenu Českého literárního fondu Stříbrná křepelka za nejlepší kulturní publicistiku. Její novinářská práce byla spjatá především s Týdeníkem Respekt, s Lidovými novinami, Českým rozhlasem a Radio Suisse Romande. Přispívala do novin a časopisů Cinema, Český deník, Film a doba, Hospodářské noviny, Literární noviny, Nová Přítomnost, Pražský deník, Prostor, Scéna, Tvar. Opakovaně zasedala v porotě mezinárodní kritiky FIPRESCI na festivalech v Cannes, Berlíně, Locarnu a dalších.

V České televizi letech 1996–2012 natáčela s režisérem Zdeňkem Tycem cyklus Ještě jsem tady, rozhovory s podtitulem Tereza Brdečková hovoří s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou.

V letech 2012–2016 zasedala jako radní Ve Fondu kinematografie. Od roku 2017 působí jako kmenová pedagožka na FAMU, obor scenáristika a dramaturgie.[2]

Její nejznámější prací je velkorozpočtový televizní seriál Bohéma o českých hercích a filmařích v době Protektorátu a v raných padesátých letech.

Literární dílo

V literatuře i ve filmu se Brdečková zajímala vždy o propojení faktů a fikce, o vzájemné vztahy magického a konkrétního, o postavy lapené v tenatech dějinných zvratů.

Scénáře

  • 1995Zrcadla pro Valdštejna (spoluautor Otakar Votoček)
  • 2001Toyen, režie Jan Němec
  • 2004 – Muž a stín, režie Dušan Klein, TV film
  • 2013 – Donšajni, režie Jiří Menzel
  • 2014 – Lucerna (dokumentární TV seriál v koprodukci s Francií, režie Joel Farges)
  • 2017 – Bohéma (TV seriál), režie Robert Sedláček[3]
  • 2017 – Universum Brdečka, režie Miroslav Janek
  • 2017 – Anežka (v developmentu)

Literatura

Beletrie

  • Sobecký itinerář (1993)
  • Listy Markétě (1996)
  • Šahrazád a král (2000)
  • Učitel dějepisu (2004)
  • Toyen (2005)
  • Slepé mapy (2006)
  • Alhambra (2010)
  • Zrcadlo Serafina (2016)[4]

Literatura faktu

  • 1990 – Gérard Depardieu, ČFU Praha
  • 1990 – Jan Špáta: dívej se dolů, společně s Janou Hádkovou
  • 2005 – Ještě jsem tady
  • 2013 – Jiří Brdečka
  • 2015 – Jiří Brdečka, Life, animation, magic
  • 2022 – O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha

Politické aktivity

V roce 2004 kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu jako nestranice za Cestu změny (na 5. místě společné kandidátky Unie liberálních demokratů).[5] Do zrušených parlamentních voleb na podzim 2009 byla nominována na 2. místě středočeské kandidátky Strany zelených.[6]

Odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.