Tarbagataj
From Wikipedia, the free encyclopedia
Tarbagataj (kazašsky Тарбағатай, Tarbağataj, rusky хребет Тарбагатай, hrebet Tarbagataj, čínsky 塔尔巴哈台山, Tarbagatay Shan, pinyin Tǎěrbāhātái shān, český přepis Tcha-er-pa-cha-tchaj-šan) je horské pásmo ležící ve Východním Kazachstánu a v severozápadní části Ujgurska. Pohoří je bohaté na krasové jevy. V jeho nižších partiích se nacházejí polopouště a stepi, vyšší oblasti jsou skalnaté. Stromy se vyskytují jen vzácně.
| Tarbagataj Тарбағатай 塔尔巴哈台山 | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 3816 m n. m. (Muztau) |
| Délka | 300 km |
| Šířka | 50 km |
| Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
| Sousední jednotky | Altaj, Džungarská pánev, Ťan-šan, Balchašsko-alakolská pánev, Kazašská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Vlastní Tarbagataj, Saur |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Kazachstán Čína |
 | |
| Horniny | žula, vápenec |
| Povodí | Irtyš |
| Souřadnice | 46°30′ s. š., 84° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tarbagataj na severozápadě navazuje na Kazašskou pahorkatinu. Na severu je zřetelně oddělen od Altaje kotlinou řeky Irtyš a jezera Zajsan. Na čínském (ujgurském) území nese název Tarbagatay Shan také pásmo navazující v šikmém jihozápadně-severovýchodním směru podél čínsko-kazachstánské hranice. Oba hřbety tak svírají ostrý úhel, v němž je až u hranice uzavřeno čínské město Tcha-čcheng (Tacheng, Qoqek). Průsmyk Džungarská brána na jihozápadním konci odděluje Tarbagataj od Džungarského Alatau. Průsmyk spojuje kotlinu kazachstánského jezera Alakol na severozápadě s Džungarskou pánví na čínském území na východě; z kazachstánské strany sem vede silnice a železnice.
V užším smyslu se název Tarbagataj vztahuje na horské pásmo, které se táhne rovnoběžkovým směrem mezi kotlinou jezera Zajsan na severu a Alakol na jihu. U kazachstánského města Ajaguz navazuje na Kazašskou pahorkatinu, kulminuje horou Tastau (2992 m n. m.) Zhruba v polovině délky, severně od čínského města Tcha-čcheng (Qoqek), se potká s kazachstánsko-čínskou hranicí, která sem přichází z jihu, a stává se hraničním hřebenem. Asi 50 km jižně od města Zajsan se potkává s masívem Saur.
V ostrém úhlu k tomuto vlastnímu Tarbagataji, ze severovýchodu na jihozápad, se táhne řetěz několika více méně oddělených horských skupin, které přinejmenším z čínské strany nesou také název Tarbagatay Shan.[2] Starší ruské prameny je vyčleňují jako samostatné pohoří Saur.[3]
Nejdále na severovýchod leží vlastní skupina Saur (kazašsky Sauyr žotasy). Nachází se jihovýchodně od kazachstánského jezera Zajsan a města Ajnabulak. Z jihozápadu na sever jí prochází kazachstánsko-čínská hranice. Tato skupina kulminuje horou Muztau (čínsky Musi Daoshan, 3816 m n. m.), která je současně nejvyšším bodem celé tarbagatajské oblasti.
Na jihozápadě na Saur volně navazuje další skupina, která leží východně od čínských měst Tcha-čcheng (Qoqek) a Emin, jihozápadně od města Hoboksar, a nachází se téměř celá na čínském území. Dosahuje nadmořských výšek přes 2400 m.
Nejjižnější skupina, rovněž převážně na čínském území, leží jižně od Tcha-čchengu, východně od kazachstánského jezera Alaköl a severovýchodně od Džungarské brány, která ji dělí od Džungarského Alatau. Dosahuje nadmořských výšek kolem 3200 m (Ba'erlu Keshan).
Ve stavbě masívu převládá žula, místy s výlevy dioritu a jaspisu. Jílovitá břidlice se nachází pouze na některých horách, mezi jinými i na Tas-tau. Velmi rozšířená je mastková břidlice a krystalický vápenec. V podloží hory Maral-čeku převládá porfyr, na východním konci Tarbagataje u průsmyku Borgussutaj jsou hory tvořeny z pískovce a v oblasti Sebety z konglomerátů.
V pustých soutěskách žijí horské ovce (Ovis argali), koroptve, a vysoko v horách mnoho svišťů (kyrgyzsky se svišť řekne тарбага (tarbaga), odtud název pohoří). Také zde žijí zajíci, tarbíci, vlci, nevelký jelen (místními obyvateli nazývaný елик / jelik). V polovině 80. let 20. století zde ještě bylo možné potkat medvěda. V rozsedlinách kamenných svahů žije zvláštní druh myší; mnohaleté nánosy jejich trusu se podílejí na vzniku proslulého mumia.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
