Těšínské knížectví
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Těšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství (latinsky Ducatus Tessinensis, německy Herzogtum Teschen, polsky Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví. Těšínská knížata z rodu Piastovců se přiklonila k Českému království a těšínský kníže se stal leníkem českého krále.
Těšínské knížectví Księstwo Cieszyńskie Herzogtum Teschen Ducatus Tessinensis
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Nejvyšší bod |
|||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Počet obyvatel |
434 000 (1910) | ||||||||
Národnostní složení |
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Horní Slezsko Horní Slezsko, slezská knížectví České království České království (od 1327) Země Koruny české Země Koruny české (od 1348) Vévodství Horní a Dolní Slezsko | |||||||||
Vznik |
1281 – rozdělení Opolsko-ratibořského knížectví | ||||||||
Zánik |
1918 – zánik Rakouska-Uherska | ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
V důsledku zadlužení byly některé části knížectví v průběhu 16. století prodány, takže se z nich stala samostatná panství (status minor). Po vymření těšínských Piastovců připadlo Těšínské knížectví jako odúmrť českému králi z rodu Habsburků. Habsburkové pak byli těšínskými knížaty až do roku 1918, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo.
Toto historické území se však vzápětí stalo předmětem sporu mezi Československem a Polskem, který byl nakonec vyřešen roku 1920 mezinárodní arbitráží v belgickém Spa, která rozhodla o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko.