![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/V%25C3%25A1clav_Bro%25C5%25BE%25C3%25ADk_-_Tu_felix_Austria_nube_-_2768a-b_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg/640px-V%25C3%25A1clav_Bro%25C5%25BE%25C3%25ADk_-_Tu_felix_Austria_nube_-_2768a-b_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg&w=640&q=50)
Sňatková politika
účelové dynastické sňatky / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sňatková politika je označení pro sňatky úmyslně uzavírané tak, aby sloužily širším politickým záměrům, obvykle aby posílily pozice dynastií obou snoubenců. V případě dynastií, které vládnou státům, se zároveň jedná o posílení pozic těchto států z mezinárodního hlediska. Nejčastěji jde přitom o sňatky dohodnuté bez ohledu na osobní preference snoubenců.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/V%C3%A1clav_Bro%C5%BE%C3%ADk_-_Tu_felix_Austria_nube_-_2768a-b_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg/640px-V%C3%A1clav_Bro%C5%BE%C3%ADk_-_Tu_felix_Austria_nube_-_2768a-b_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg)
Za nejstarší dobře doložený příklad sňatkové politiky může být považován sňatek z 13. století před naším letopočtem, kdy si staroegyptský faraon Ramesse II. vzal v návaznosti na egyptsko-chetitskou mírovou smlouvu za manželku chetitskou princeznu.
V rámci české historie je sňatková politika předpokládána už u Sámovy říše, když se vyvozuje, že dvanáct Sámových slovanských manželek, které zmiňuje Fredegarova kronika, mělo napomoci sjednocení různých slovanských kmenů pod jeho vládou. O promyšlenou sňatkovou politiku se ale snažili prakticky všichni čeští panovníci, například Jan Lucemburský a Karel IV.[1]Zvláště známou pro svoji sňatkovou politiku se stala císařovna Marie Terezie, která měla šestnáct dětí a které je přezdíváno tchyně Evropy. Sňatková politika byla přitom pro dynastii Habsburků typická, dokonce se s ní pojí slogan Války ať vedou jiní, ty, šťastné Rakousko, snub se! (latinsky Bella gerant alii, tu felix Austria nube).