Systémová integrace
From Wikipedia, the free encyclopedia
Systémová integrace je proces spojování různých softwarových komponent, subsystémů, v jeden fungující celek[1]. Cílem je, aby tento celek pracoval co možná nejefektivněji, tedy z pohledu jednotlivých subsystémů, aby komunikace mezi nimi probíhala podle definovaného schématu a všechny případné chyby a anomálie byly zahrnuty do tohoto schématu. Jedná se o proces, protože systémy se vyvíjí, přibývají nové a staré zanikají, je tedy třeba zajistit udržitelný rozvoj systému jako celku.
Základem systémové integrace je účelně navržená infrastruktura zaměřená na podporu konkrétních procesů.
Subsystém může být internetový portál, intranetový portál, úložiště dokumentů, spisová služba, účetní systém, internetový obchod, rezervační systém, platební brána, ERP systém (informační systém organizace) nebo aplikace navržené na míru. Subsystémy mají definovaná rozhraní (interface), díky kterým komunikují buď vzájemně mezi sebou, nebo centrálně s integrační platformou. Systémová integrace se stará právě o propojení jednotlivých subsystémů.
V dnešní době roste význam systémové integrace, protože roste množství systémů. Jednotlivé subsystémy mají navržena rozhraní a pro využití jejich plného potenciálu je nutné spojení s dalšími subsystémy.