český obraz From Wikipedia, the free encyclopedia
Svatá Barbora (Mistr Vyšebrodské madony) je český obraz z období pozdního krásného slohu kolem roku 1410. Jedná se o patrně nejkvalitnější středověké samostatné zobrazení sv. Barbory v českých zemích.[1] Obraz je vystaven v obrazárně Strahovského kláštera.[2]
Tempera na dřevěné desce 67 x 44 cm, s původním rámem 76 x 53,5 cm. Deska je vyrobena ze dvou nestejně širokých borových prken a potažena hrubým lněným plátnem.[3] Pozadí malby zdobeno zlatou fólií s rytou rozvilinovou kresbou a puncováním. Zadní strana obrazu, který stál volně na oltářní menze nebo mohl být určen k nošení v procesích, je pokryta stříbrnou fólií s rytým ornamentem a lakem napodobujícím zlato. Taková imitace drahých materiálů připomínala relikviářové schránky.[4]
Malba na křídovém podkladě s rytou i černou štětcovou podkresbou je provedena pigmenty s olejovým pojidlem. V místech inkarnátu je malba podložena souvislou poloprůhlednou okrovou barvou a tenkou vrstvou běloby, na níž jsou světla modelována olovnatou bělobou a překryta dalšími lazurními vrstvami s obsahem rumělkově červeného, ultramarínového a karmínového pigmentu. Hluboké stíny jsou omezeny na drobné dotyky tmavohnědou barvou a vzniká tak dojem jisté plochosti modelace. Drapérie je podložena barevnou vrstvou v základním tónu a modelována další barevnou vrstvou do mokrého s příměsí běloby ve světlech a kryta vrchní lazurní vrstvou.[5]
Sv. Barbora v zeleném plášti s červeným rubem a zeleném spodním šatě drží v pravé ruce svůj atribut - bílou věž. Obraz představuje syntézu kultivovaného a jemného malířského provedení inkarnátu a vlasů a citlivě modelované drapérie s grafickým principem, jímž je podáno puncované a ryté zlaté pozadí, agrafa pláště a zlatý pásek.[6] Je dílem malíře, který těsně navazuje na klasickou fázi krásného slohu Mistra Třeboňského oltáře a vyznačuje se zvláštním typem štíhlých postav s kultivovaným výrazem, spojujícím duchovní i smyslovou stránku života.[7]
Tvář sv. Barbory typově navazuje na sv. Kateřinu z Třeboňského oltáře a Madonu roudnickou[6], ale objem je více rozložen do plochy, provedení je zběžnější a typ tváře má "kočkovitou" podobu.[8]. Jde o vědomé odživotnění výrazu a abstrakci, která vytváří přísný kompoziční a tvarový řád a zintenzivňuje smyslovost.[9] Uvolnění kompozice roucha a motivické zjednodušení a oproštění od dekorativnosti odlišuje obraz od starší fáze krásného slohu.[10]
Mistr Vyšebrodské madony[11] patrně působil v Praze a byl současníkem Mistra Rajhradského oltáře.[9]
Současná podoba obrazu je výsledkem restaurování, které provedl Mojmír Hamsík roku 1958 v Národní galerii. Obraz byl v 19. století silně přemalován a koruna světice doplněna skleněnými napodobeninami drahokamů, ale jeho původní podoba se zachovala ve velmi dobrém stavu.[12] Podle Pešiny[8] i Hamsíka[5] je strahovská sv. Barbora technologií shodná s Madonou vyšebrodskou[13] a patrně vznikla v téže dílně.[14]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.