Sup mrchožravý (Neophron percnopterus) je nejmenší a nejohroženější[2] evropský sup.
 Sup mrchožravý | |
|---|---|
 Sup mrchožravý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dravci (Accipitriformes) |
| Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
| Rod | sup (Neophron) Savigny, 1809 |
| Binomické jméno | |
| Neophron percnopterus (Linné, 1758) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
- Délka těla: 60–70 cm
- Rozpětí křídel: 150 cm
- Hmotnost: 1,6–2,5 kg
Sup mrchožravý je statný pták s holou neopeřenou tváří se silným, na konci zahnutým a zašpičatělým zobákem. Dospělý pták je bílý nebo šedý s černými letkami. Samec i samice jsou zbarveny podobně, mláďata jsou černá až hnědá.
Rozšíření a stanoviště
Vyskytuje se především v severní Africe, jižní Evropě a Malé Asii. Preferuje otevřenou krajinu, holé horské svahy či říční údolí sevřená skalami v blízkosti lidských sídlišť. V České republice bývá zastižen zcela vzácně.
V jižní Evropě je to převážně tažný pták, zimující v Africe jižně od Sahary.
Chování
Požírá menší mršiny, ale někdy dá přednost i ulovené potravě (kobylky, menší hlodavci). Patří k několika známým druhům živočichů, kteří při získávání obživy využívají nástroje – konkrétně bylo zaznamenáno rozbíjení pštrosích vajec kamenem, pouštěným ze zobáku.[3]
Hnízdí většinou v koloniích. Páry žijí v dlouhodobém svazku a používají ke hnízdění po mnoho let stejné místo. Na tomto místě pak hromadí zbytky potravy, kosti, kožešiny, větve nebo kusy vlny. Během března snáší zpravidla 2 vejce. Doba sezení je 42 dní. Pohlavní dospělosti mláďata dosahují ve stáří 5 let.
Význam
Sup mrchožravý byl ve starověkém Egyptě vysoce uctíván a představoval bohyni Nechbet, ochránkyni faraonů a sestru bohyně Eset. Společně s kobrou egyptskou byl zvířecím ochráncem a symbolem faraonovy moci. Jeho zpodobnění bylo součástí pokrývky hlavy egyptských královen, např. Kleopatry VII. Proto bývá označován také jako Faraónova slepice.
Ochrana
Jelikož patří sup mrchožravý mezi nejohroženější druhy ptáků, snaží se zoologické zahrady a ochranářské organizace pracovat na reintrodukčních programech, a navracet tak zvířata odchovaná v zoo do volné přírody.
Chov v zoo
Sup mrchožravý je v současnosti (2018) v Česku chován v pěti zoologických zahradách. Jedná se o:
Mezi Zoo Praha a Zoo Zlín existuje dlouhodobá spolupráce, při níž jde o přirozený odchov mláděte pěstouny v partnerské zoo a jeho následné vypuštění do volné přírody. K takovéto chovatelské výměně došlo v letech 2012, 2014 i 2018.[4]
V minulosti patřily k chovatelům tohoto vzácného opeřence také zoo v Děčíně, Dvoře Králové, Olomouci, Plzni a Ústí nad Labem.[5]
Podle evropské plemenné knihy[6] bylo v Evropě k 4. únoru 2015 chováno celkem 275 jedinců tohoto druhu.
Chov v Zoo Praha
Zoo Praha je nejúspěšnějším chovatelem na světě a spravuje evropskou plemennou knihu (ESB) a koordinuje evropský záchovný program (EEP).[7] Zároveň se podílí na ochranářských projektech na Balkánském poloostrově i v Itálii.[8] Ke konci roku 2018 bylo chováno 10 jedinců.[9] O rok později se jednalo o 13 zvířat.[10]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
