český archiv From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Státní oblastní archiv v Praze je státní oblastní archiv s působností pro Středočeský kraj a Hlavní město Praha s hlavním sídlem v Praze. Roku 2002 došlo ke sloučení starého (státního) oblastního archivu a (státních) okresních archivů na území středních Čech v souvislosti s reformou veřejné správy a zánikem okresních úřadů. Archiv sídlí v archivním areálu na Chodovci spolu s Národním archivem a Archivem hlavního města Prahy.
| Státní oblastní archiv v Praze | |
|---|---|
 Budova na Chodovci, kde archiv sídlí | |
| Vznik | 1. srpna 2002 |
| Právní forma | organizační složka státu |
| Sídlo | Archivní 2257/4, Praha, 149 00, Česko |
| Souřadnice | 50°2′22,01″ s. š., 14°29′39,09″ v. d. |
| Oficiální web | www |
| e | |
| Datová schránka | k28aiwy |
| IČO | 70979391 (VR) |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Státní oblastní archiv v Praze se dělí na VIII oddělení[1] (tzv. centrála)[2] a jedenáct (do konce roku 2021 dvanáct)[1] státních okresních archivů. Státní okresní archivy jsou oddělení archivu se samostatnou archivní působností. Oficiální zkratkou názvu je SOA v Praze, státní okresní archivy používají obecně uznávanou zkratku SOkA.
Významnými předchůdci státních okresních archivů byly archivy a spisovny jednotlivých měst, městeček a obcí. Dalšími důležitými fondy jsou archivy velkostatků, rodinné archivy, církevní fondy (zejména římskokatolické církve) a archivy hospodářských subjektů.
Faktické počátky dnešního archivu sahají do roku 1949, kdy byly v báňském depozitáři Ministerstva vnitra ve Vlašském Dvoře v Kutné Hoře soustředěny a tím zachráněny před likvidací staré soudní archiválie ze středních Čech. Iniciátorem této aktivity byl Josef Nuhlíček, který se následně stal ředitelem krajského archivu. Právně byla konstituována síť státních archivů na našem území na základě Nařízení vlády č. 29/1954 Sb ze dne 9. června 1924.[3] Archiv se potýkal s nedostatkem prostoru i malým počtem pracovníků. V roce 1954 se stalo vrcholným orgánem archivní oddělení krajské správy ministerstva vnitra a začaly vznikat Státní okresní archivy. Pražský kraj sestával z 26 okresů. Do těchto archivů byly převedeny fondy okresních úřadů a institucí, zatímco krajský archiv spravoval soudní materiál, matriky a fondy zaniklých organizací a institucí krajského významu. Krajský archiv přešel do působnosti ministerstva vnitra pod názvem Státní archiv v Praze. V roce 1955 přibyly do tohoto archivu fondy zemědělsko-lesnické, které se staly od 1. ledna 1956 2. oddělením Státního archivu v Praze a byly umístěny v Benešově-Konopišti, v Buštěhradu, Hořovicích a na hradě Křivoklát.
V roce 1960 se archivy přizpůsobily novému správnímu uspořádání státu, počet okresních archivů se snížil ze 26 archivů Pražského kraje na 12 archivů Středočeského kraje. Ve stejném roce získal archiv prostory v Praze na Karlově. V roce 1966 byly zrušeny archivní oddělení krajských správ Ministerstva vnitra a z jejich pracovníků se stali instruktoři státního archivu.
V roce 1968 získal archiv vlastní konzervátorku a v roce 1969 vlastní fotografické oddělení.
V roce 1974 byl přijat zákon č. 97/1974 Sb. o archivnictví. Státní okresní archivy byly organizačně začleněny do struktury okresních úřadů.
V roce 2001 byla dokončena novostavba archivní budovy v Praze 4 na Chodovci pro Státní ústřední archiv (od roku 2005 Národní archiv) a Státní oblastní archiv v Praze. Sem byly přesunuty fondy ze všech dílčích archivních pracovišť (od roku 1949 jich bylo celkem 43 a často se nacházely ve zcela nevyhovujících podmínkách).[4] Od roku 1995 byly postupně přestěhovány archiválie z depozitářů v Konopišti, Buštěhradě, Nučicích, Mnichově Hradišti, bývalé spisovny Středočeského KNV ve Zborovské ulici. Následovalo stěhování depozitáře v Křivoklátě, kde 29. září 1998 proti stěhování archivu protestovali občané i zástupci místní samosprávy.[5] Jako poslední mimopražská se do areálu na Chodovci přesunula pobočka z Benešova. V letech 1999-2001 byla přemístěna i původní centrála z Karlova.[5]
V roce 2002 došlo k významné reformě v uspořádání státního archivnictví a sloučení do jedné organizační složky státu, s vymezením působnosti podle aktuálního krajského zřízení. Okresní archivy tak přešly do působnosti státních oblastních archivů.[6] Archivu tak přibylo 12 nových oddělení a objem archiválií se zvětšil na téměř dvojnásobek.[7] V souvislosti s těmito změnami vzniklo nové ekonomicko-správní oddělení.[7]
Od roku 2018 je Státní oblastní archiv v Praze zapsán na seznamu výzkumných organizací a jeho činnost je podporována z prostředků Ministerstva vnitra ČR.[8]
K 1. lednu 2022 vzniklo nové oddělení SOA v Praze, totiž Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích na základě zákona číslo 416/2021 Sbírky, kterým se mění zákon číslo 499/2004 Sbírky, o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, čímž ku stejnému datu zanikly Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení a Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích, aby působnost nového oddělení archivu zabírala území okresů Praha-východ a Praha-západ v hranicích ke dni 11. listopadu 2000.[9]
Vedoucí a po roce 1966 ředitelé Státního oblastního archivu v Praze:
Oddělení spravuje fondy orgánů veřejné moci, organizačních složek státu a veřejných institucí, například[10]:
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Základem tohoto oddělení jsou zámecké archivy, vrchnostenské registratury a církevní fondy včetně matrik (celkem více než 9 000 matričních knih).[10]
Příklady fondů:
V mnoha hospodářských fondech je také dokumentován rozvoj železářství, pivovarnictví nebo cukrovarnictví.
Spravované archivní fondy obsahují také velké množství fotografií a pohlednic, které dokumentují období od poloviny 19. století.
Příklady fondů osobností:
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
zde jsou uchovávány fondy podniků a dalších hospodářských firem a organizací, například[10]:
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Mimo jiné spravuje centrální badatelnu. Zde je k dispozici několik desítek badatelských míst, připojení Wi-Fi, počítače pro studium zdigitalizovaných archiválií a zařízení pro čtení mikrofilmů. Každoročně knihovnu navštíví asi 1 300 badatelů z celého světa během téměř 4 700 návštěv (stav k roku 2018).[11] Největší objem badatelských návštěv představují genealogické výzkumy (v roce 2017 to tvořilo 92%).[12]
Oddělení má dále na starosti webové stránky archivu a jeho Facebookový profil a korespondenční vyřizování požadavků badatelů.
Dohlíží na vedení základní evidence Národního archivního dědictví, vede databázi archivních pomůcek SOA v Praze v Program pro evidence archivu (PEvA). Dohlíží na druhotnou evidenci Národního archivního dědictví u těchto archivů:
Součástí oddělení je knihovna specializovaná především na dějiny středních Čech. Tato knihovna obsahuje téměř 38 000 svazků včetně 85 titulů periodik.
Oddělení také pořádá odborné exkurze po centrále archivu, specializované semináře nebo workshopy pro zájemce o tvorbu rodokmenů.[13]
Ekonomické oddělení má na starosti provoz archivu po hospodářské stránce. Zajišťuje správu objektů, správu počítačové sítě a provoz výpočetní techniky.[10]
Toto oddělení bylo založeno 1. ledna 2010 a má na starosti dvě základní úlohy: restaurování archiválií a jejich digitalizaci.[4] Tuto činnost provádí jak pro centrálu archivu, tak pro jednotlivé okresní archivy. Oddělení disponuje dvěma knižními skenery a skenerem pro velkoformátové archiválie do rozměru A1. Zde se digitalizují matriky, obecní a školní kroniky, pozemkové knihy apod. Další dokumenty jako listiny, fotografie, skleněné negativy apod. se skenují metodou digitální fotografie. Dalším pracovištěm je úsek mikrofotografie. Oddělení nejen dokumenty digitalizuje, ale zajišťuje také jejich evidenci, správu a zpřístupnění na internetu. Dalším tématem je péče o fyzický stav kinematografického archivního materiálu a péče o fyzický stav mapových sbírek a pergamenových listin.[10]
Sekretariát ředitele zajišťuje organizaci administrativní činnosti, provádí řídící činnost, právní podporu archivních, administrativních a správních činností. Dále zajišťuje personální a mzdovou agendu a informatické služby pro správu, řízení, monitorování a vyhodnocování provozních služeb.[14]
Oddělení má na starosti metodiku předarchivní péče a zpracování archiválií. Dále také řídí vědecký výzkum, který se v archivu provádí.[10]
V rámci své výzkumné činnost archiv vydává několik periodik a sborníků:[7]
Od roku 1990 uspořádal archiv řadu výstav, které mají propagovat a popularizovat jeho činnost. Jsou to například:
