zařízení pro magnetické udržení horkého plazmatu From Wikipedia, the free encyclopedia
Stelarátor je zařízení pro magnetické udržení horkého plazmatu, vyvinuté Lymanem Spitzerem v roce 1950 pro jadernou fúzi. Později je v dosažených parametrech plazmatu předstihly tokamaky, ale vývoj stelarátorů pokračuje[1][2][3]. Největším zařízením současnosti je Wendelstein 7-X v německém Greifswaldu.[4]
Na rozdíl od tokamaků pro stabilitu udržení plazmatu není nutný proud protékající plazmatem, ale uzavřenost drah částic v plazmatu zajišťuje čistě magnetické pole vnějších cívek. Toroidní geometrie komory reaktoru je úmyslně zkroucena pro sjednocení podmínek plazmatu v různých částech průřezu. To zlepšuje stabilitu takového systému, ale velmi to komplikuje tvar magnetických cívek i konstrukci samotného reaktoru.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
