Statuta Konrádova
nejstarší známý český zákoník, který byl vydán knížetem Konrádem II. Otou roku 1189 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Statuta Konrádova (latinsky iura Conradi nebo iura ducis Ottonis)[pozn. 1] je nejstarší známý český zákoník, který byl vydán knížetem Konrádem II. Otou roku 1189 na dvorském sjezdu v Sadské. Zákoník upravoval domácí postavení českého bojovnictva, přiznávající jim mnohé hospodářské jistoty a platil pro všechny české země.
Statuta Konrádova byla vydána ve třech zněních[2] pro tři úděly – znojemský, brněnský a břeclavský. Pro Břeclav je vydal údělný kníže Oldřich a pro Brno a Znojmo Přemysl Otakar I. Znojemská verze ve znění z roku 1222 se dochovala v opise ze 14. století, brněnská a břeclavská verze se dochovaly ve znění z let 1229, resp. 1239.
Jedná se o kompromis mezi panovníkem a šlechtou, v určitých směrech posiluje panovníkovu moc (soudnictví a správa), v určitých zase ustupuje šlechtě (např. větší podíl na vládě).
Je ovlivněn právem kanonickým, právem římským a německým, je psán latinsky.