Stans
obec v kantonu Nidwalden ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Stans je obec (malé město) ve Švýcarsku, hlavní město kantonu Nidwalden. Leží v nadmořské výšce 452 metrů a žije zde přibližně 8 400[1] obyvatel.
| Stans | |
|---|---|
 Stans | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°57′25″ s. š., 8°21′58″ v. d. |
| Nadmořská výška | 452 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Nidwalden |
  Stans Stans, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,08 km² |
| Počet obyvatel | 8 393 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 757,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6370 |
| Označení vozidel | NW |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městem prochází větev Luzern-Stans-Engelberg-Bahn úzkorozchodné železnice Zentralbahn, spojující Lucern s obcí Engelberg.
Stans leží mezi vrcholy Stanserhorn a Buochserhorn a západním úpatím masivu Bürgenstock. Sousedními obcemi jsou Ennetmoos a Stansstad na západě, Oberdorf, Ennetbürgen a Buochs na východě a Dallenwil na jihu, přičemž Stansstad, Ennetbürgen a Buochs leží u Lucernského jezera.
Z celkové rozlohy obce je 43,7 % využíváno pro zemědělství. Dalších 36,5 % pokrývají lesy a lesní porosty. Kromě 2,6 % neproduktivní půdy tvoří 17,2 % zastavěné plochy.
První zmínka o obci pochází z roku 1100 pod názvem Tannis.[2] Od 12. do 14. století se pak objevuje pod názvem Stannes/Stannis.
Nejstaršími stopami lidské přítomnosti v Nidwaldenu jsou galorománské kremační hroby z 2. století př. n. l. Svědčí o tom i název Stans, který je odvozen od latinského slova stagnum (rybník, stojatá voda).
Farní kostel sv. Petra je nejstarším kostelem v Nidwaldenu. Farnost původně zahrnovala celé údolí Engelberg. Pravděpodobně byl založen jako církevní nadace alemanského šlechtického rodu. Kolem roku 1100 držel dvě třetiny církevního majetku klášter Muri, poslední třetina připadla v první polovině 12. století klášteru Engelberg. To vedlo k dlouhému sporu mezi oběma kláštery. V roce 1270 byl kostel proti vůli kláštera Muri začleněn do kláštera Engelberg, ale trvalé začlenění se nezdařilo kvůli tvrdohlavému odporu uživatelů kostela. V roce 1462 udělily zemské protektoráty klášteru Engelberg, Lucern, Uri, Schwyz a Unterwalden farníkům právo zvolit si vlastního faráře. V důsledku rostoucího významu tzv. Ürten (korporací) docházelo od 15. století k dalším oddělením: Wolfenschiessen v roce 1469 (filiální kostel od roku 1277), Hergiswil v roce 1621 a kaplanská farnost Kehrsiten v roce 1768. V roce 1481 byla ve Stansu uzavřena Stansská dohoda, kterou byly Fribourg a Solothurn přijaty do Staré konfederace.[2]
Současný trojlodní kostel byl postaven v letech 1641–1647 Jakobem Bergerem ze Sursee. Východně orientovaný předchozí kostel byl zbourán, nová stavba byla otočena k jihu a k novému kostelu byla přistavěna románská kostelní věž z 12. století.
Katolická reforma měla ve Stansu velký vliv díky vlivu landsmana (kantonálního prezidenta) Melchiora Lussiho a jeho vztahům s Karlem Boromejským. V roce 1582 nechal Lussi do údolí přivést kapucíny a věnoval jim klášter ve Stansu, kam se přestěhovali v roce 1584. V roce 1592 je následovaly kapucínky, které byly zpočátku pouze tolerovány, dokud jim zemský sněm v roce 1618 neudělil plná práva. Dnešní klášterní kostely byly postaveny v roce 1625 (ženy) a 1683 (muži).[2]
V roce 1798 byl Stans napaden francouzskými vojsky, protože se Nidwalden vzbouřil proti nové helvétské ústavě Napoleona Bonaparta. Korporace a vesničané, kteří ovládali vesnickou politiku až do roku 1798 a poté znovu v letech 1803–1850, ztratili svá politická práva s kantonální ústavou z roku 1850. Ty byly převedeny na nově zřízenou okresní samosprávu, dnešní politickou obec. Ürten si však ponechaly vlastnictví půdy a nadále spravovaly svůj vlastní majetek. Stejně jako kroporace se i farnost musela vzdát svých úkolů, zejména v oblasti péče o chudé a vzdělávání. Již v roce 1811 byla založena obec Stans, která územně odpovídala farnosti. Po revizi kantonální ústavy v roce 1877 se farnost pro pomoc chudým stala samostatným komunálním orgánem a v roce 1980 byla zrušena a její úkoly převzaly politické farnosti a kanton. V roce 1877 byla také založena tzv. školská obec Stans-Oberdorf, od níž se v roce 1968 oddělila školská obec Oberdorf. V roce 2010 bylo rozhodnuto o sloučení politické obce a školské obce.[2]
V roce 1850 se politická obec skládala ze čtyř okresů: Stans (vesnice), Kniri, Niederdorf a Mettenweg. Obecní rada (výkonný orgán) se zpočátku skládala z jedenácti členů, pěti z obce a dvou z každého ze tří dalších okresů. V letech 1996–2004 se počet členů obecní rady postupně snížil na sedm.[2]
Ačkoli je Stans hlavním a největším městem kantonu, až do svého zrušení v roce 1997 se kantonální Landsgemeinde Nidwaldenu konalo v sousední obci Oberdorf.
K 31. prosinci 2021 v obci žilo 8137 obyvatel.[3]
Vývoj populace
V 50. letech 19. století došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel. V následujícím desetiletí se růst mírně zastavil, ale od 70. let 19. století se opět výrazně zvýšil. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zvýšil celkem o 921 osob, tj. o 49,1 %. V letech 1910 až 1930 počet obyvatel stagnoval. Od roku 1930 až do současnosti následoval trvalý růst a po roce 2010 obec přesáhla hranici 8 000 obyvatel. Jen v roce 2008 se zvýšil počet obyvatel o 210 osob, tj. o 2,8 %. Spolu s okolními obcemi tvoří aglomeraci Stans (Beckenried, Buochs, Ennetbürgen, Ennetmoos, Oberdorf, Stans a Stansstad) s 31 946 obyvateli (na konci roku 2017). Z 8411 obyvatel na konci roku 2017 bylo 4209 mužů a 4202 žen.
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2015 | 2020 |
| Počet obyvatel | 1877 | 2028 | 2084 | 2208 | 2458 | 2798 | 2944 | 2980 | 2916 | 3449 | 3992 | 4337 | 5180 | 5681 | 6217 | 6983 | 7961 | 8277 | 8171 |
Jazyky
Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 91,6 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2 % italštinu a 1,2 % srbochorvatštinu.
Národnostní složení
Na konci roku 2015 bylo 7 198 (86,96 %) obyvatel švýcarskými státními příslušníky. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo), jižní Evropy (Itálie a Portugalsko), bývalé Jugoslávie (Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Bosna a Hercegovina) a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 6256 osob (89,59 %) švýcarské občanství, z toho 297 osob mělo dvojí občanství.
Stans leží přímo na dálnici A2 Basilej – Lucern – Gotthard. Aby se obci ulevilo od dopravy, která je odkloněna z dálnice, byla vypracována koncepce řízení dopravy.[4]
V roce 1893 byla otevřena Stanserhornbahn (SthB), lanovka vedoucí na vrchol Stanserhorn. Elektrická tramvaj Stansstad–Stans (StSt), která byla otevřena ve stejném roce, zajišťovala spojení s parníky na Lucernském jezeře ve Stansstadu. Kvůli konkurenci Stansstadsko-engelberské dráhy (StEB), otevřené v roce 1898 a vedoucí ze Stansstadu přes Stans do Engelbergu, však byla tramvajová trať v roce 1903 zrušena. Kvůli finančním potížím byla StEB v roce 1964 nejprve uzavřena. Poté byla trať kompletně zrekonstruována a bylo vybudováno prodloužení k lanovce Brünigbahn v Hergiswilu. Trať byla poté znovu otevřena jako Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) s napojením na Lucern. Na začátku roku 2005 se LSE spojila s Brünigbahn a vznikla tak společná železniční společnost Zentralbahn (ZB).
- Arnold Odermatt (1925–2021), švýcarský policejní fotograf, dlouhodobě žil a zemřel ve Stansu
- Joseph Odermatt, kněz, papež palmarské církve, narozen ve Stansu
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
