Státní znak Tádžikistánu
státní symbol asijského státu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Státní znak Tádžikistánu je tvořen stylizovanou kresbou zlaté koruny a sedmi zlatými pěticípými hvězdami v oblouku nad korunou. Tato ústřední část je v podobné grafické podobě i na tádžické vlajce. Pod korunou je paprsčité zlaté slunce, vycházející za trojicí zlatých hor, pokrytých stříbrným sněhem. Výjev je ohraničen (heraldicky) vlevo věncem zlatých pšeničných klasů a vpravo zelenou větévkou bavlníku s listy a rozevřenými tobolkami. Věnec je převázán stuhou v národních barvách (červeno-bílo-zelenou) a v dolní části je překryt zlatou knihou v červených deskách.[1]
Tádžický státní znak | |
---|---|
Informace | |
Subjekty oprávněné užívat znak | Tádžikistán Tádžikistán |
Přijato | 28. prosince 1993 |
Hvězdy symbolizují svatého a služební duchy:[1]
- Spenta Mainju – svatý duch
- Vohu manah – ochránce skotu
- Ašem vahištem – ochránce ohně
- Chšathrem vairjem – ochránce kovů
- Spenta ármaiti – ochránce země
- Haurvatát – ochránce vody
- Ameretát – ochránce rostlin
Koruna symbolizuje zosobnění základních principů staroíránské zoroastrické mytologie a kosmogonie. Na koruně jsou zjednodušené kresby olejových lamp, které představují tři hlavní zoroastrijské ohně. Dolní část koruny představuje mytický most Činvat na kterém bude na konci světa Zarathuštra určovat osud mrtvých.[1]
Tři vrcholy hor symbolizují hřebeny Alajského hřbetu, Zaalajského hřbetu a Pamíru. Věnec je symbolem zemědělství a usedlého způsobu života.