největší tepna v těle From Wikipedia, the free encyclopedia
Aorta (srdečnice) je největší a nejdelší tepna v těle savců (včetně člověka). Rozvádí krev z levé srdeční komory v rámci tzv. velkého tělního oběhu do celého těla pomocí systému větvících se tepen. Aorta se dělí na anatomicky vzestupnou aorta ascendans, aortální oblouk arcus aortae a sestupnou aorta descendens,(která se ještě dále dělí na hrudní a břišní).
Aorta je ve skutečnosti poměrně vágní označení, které se v řadě případů používá i v anatomii bezobratlých. U bezlebečných, což jsou blízcí příbuzní obratlovců, se používají termíny „hřbetní aorta“ a „břišní aorta“, přičemž krev je z břišní aorty pumpována do jednotlivých žaberních tepen, odkud se po okysličení sbíhá do aorty hřbetní a pokračuje do celého těla. U ryb je změna: krev se do břišní aorty dostává ze srdce. Následně však opět vstupuje do žaberních tepen, po okysličení se vlévá do hřbetní aorty a z ní putuje do celého těla.[1]
U obojživelných a suchozemských skupin obratlovců dochází k postupnému snižování počtu arteriálních oblouků (vlastně bývalých žaberních tepen), což vede ke zkracování aorty.[1] Břišní aorta, která dříve především vedla odkysličenou krev do žaber, je redukovaná a mění se na tzv. vzestupnou část aorty (aorta ascendens), zatímco původní „hřbetní aorta“ se označuje jako aorta sestupná (aorta descendens).[2] Celou aortou u suchozemských živočichů vede vesměs krev okysličená. Proto se z ní již poměrně brzy mohou odštěpovat nové tepny, které vedou krev do hlavy (karotidy).[1] Další redukce proběhla u ptáků a savců (nezávisle). Zatímco vývojově nižší čtvernožci mají zachovány dvě větve čtvrtého aortálního oblouku vedoucího krev buď do levé, nebo do pravé poloviny těla odděleně, u ptáků se zachovává pouze pravá větev tohoto oblouku a u savců pouze ta levá.[3]
Aorta začíná aortální chlopní. Od ní vystupuje z levé komory srdeční kraniálně (tzn. směrem k lebce, „nahoru“) a zahýbá doleva (vytváří levý oblouk aorty typický pro savce). Ze vzestupné části aorty (aorta ascendens) vycházejí drobné cévy zásobující krví srdce – věnčité tepny. Vzestupná aorta přechází v aortální oblouk (arcus aortae). Z něj vybíhají důležité větve pro krevní zásobení hlavy a krku a horních končetin – truncus brachiocephalicus (který se dále větví na pravou tepnu podklíčkovou a na pravou krkavici), dále levá tepna podklíčková a levá krkavice. Sestupná část aorty prochází hrudní a břišní dutinou a je proto dělená na dvě části – část hrudní (pars thoracica) a část břišní (pars abdominalis). Z pars thoracica vycházejí drobné větve pro zásobení dýchací trubice, jícnu, perikardu a mediastina a dále mezižeberní tepny. Z pars abdominalis vystupují důležité větve pro cévní zásobení břišních orgánů a také větve pro zásobení dolních končetin.
Přehled základních větví lidské aorty:[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
