Toto je seznam nejvyšších představitelů středověkého Srbska, Srbského knížectví, Srbského království, Lidové republiky Srbsko, Socialistické republiky Srbsko a Republiky Srbsko.
Středověk
- Panovníci Rašky
- Panovníci Zety (Duklji)
- Jan Vladimír (do 1016)
- Štěpán Vojislav (1037 – 1051)
- Michal (1055 – 1082)
- Konstantin Bodin (1082 – 1101)
Související informace naleznete také v článku Seznam panovníků Černé Hory.
- Panovníci Srbska
- Vukan (1083 – 1113)
- Uroš I. (1113 – 1129/1130)
- Uroš II. (1133 – 1155)
- Desa (1162/1163 – 1165)
- Štěpán Tichomír (1165 – 1166)
- Štěpán Nemanja (1166 – 1196)
- Štěpán I. Prvověnčaný (1196 – 1227), od 1217 srbský král
- Štěpán Radoslav (1227 – 1234)
- Štěpán Vladislav (1234 – 1243)
- Štěpán Uroš I. (1243 – 1276)
- Štěpán Dragutin (1276 – 1282)
- Štěpán Uroš II. Milutin (1282 – 1321)
- Štěpán Uroš III. Dečanský (1321 – 1331)
- Štěpán Uroš IV. Dušan (1331 – 1355), od 1345 srbský car
- Štěpán Uroš V. (1355 – 1371)
- Vukašín (1366 – 1371), vzdorokrál
- Lazar Hrebeljanović (1371 – 1389)
- Stefan Lazarević (1389 – 1427)
- Đurađ Branković (1427 – 1456)
- Lazar II. Branković (1456 – 1458)
Srbská knížata (1804 - 1882)
- Karađorđe Petrović (1804 – 1813), oficiálně vrchní vůdce Kara-Djordje Petrovic.jpg
- Miloš Obrenović (1815 – 1839)
- Milan Obrenović (1839)
- Michal Obrenović (1840 – 1842)
- Alexandr Karađorđević (1842 – 1858) PrinceAlexander I w.jpg
- Miloš Obrenović (1858 – 1860), podruhé
- Michal Obrenović (1860 – 1868), podruhé
- Milan Obrenović (1868 – 1889), od 1882 jako král srbský
- Regentská rada (1868 – 1872) za neplnoletého Milana Obrenoviće:
- Milivoje Petrović Blaznavac
- Jovan Ristić
- Jovan Gavrilović
- Regentská rada (1868 – 1872) za neplnoletého Milana Obrenoviće:
Králové (1882-1918)
Obrenovićové
obrázek | jméno | život | období vlády | rodiče | poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Milan I. | 1854 – 1901 | 1882 – 1889 | Miloš Jevremović Obrenović Marie Obrenović |
kníže 1868 až 1882 | |
Alexandr I. | 1876 – 1903 | 1889 – 1903 | Milan Obrenović Natálie Obrenović |
1889 až 1893 Regentská rada
| |
Karađorđevićové
obrázek | jméno | život | období vlády | rodiče | poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Petr I. | 1844 – 1921 | 1903 – 1918 | Alexandr Karađorđević Persida Nenadović |
od 1918 král Království Srbů, Chorvatů a Slovinců | |
Srbsko v Jugoslávii (1918 - 2006)
Karađorđevićové
obrázek | jméno | život | období vlády | rodiče | poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Petr I. | 1844-1921 | 1918–1921 | Alexandr Karađorđević Persida Nenadović |
od roku 1903 srbský král | |
Alexandr I. | 1888-1934 | 1921–1934 | Petr I. Zorka Černohorská |
od roku 1929 král Jugoslávie, roku 1934 zavražděn | |
Petr II. | 1923-1970 | 1934–1941/45 | Alexandr I. Marie Rumunská |
1934 až 1941 vládne jako regent strýc Pavel | |
- Předseda Protifašistického shromáždění národního osvobození (1944-1944)
- Předseda Předsednictva Lidového shromáždění (1945-1953)
- Předsedové Lidového shromáždění Lidové republiky Srbsko (1953-1963) a Shromáždění Socialistické republiky Srbsko (1963-1974)
- Předsedové Předsednictva Socialistické republiky Srbsko (1974–1991)
- Prezidenti Srbska v rámci Jugoslávie (1991-2006)
- Slobodan Milošević (1991-1997)
- Dragan Tomić (1997), úřadující
- Milan Milutinović (1997-2002)
- Nataša Mićić (2002-2004), úřadující
- Dragan Maršićanin (2004), úřadující
- Vojislav Mihailović (2004), úřadující
- Predrag Marković (2004), úřadující
- Boris Tadić (2004)
Srbsko (od 2006)
- Prezidenti Srbska (od roku 2006)
- Boris Tadić (2004–2012)
- Slavica Djukićová Dejanovićová (od dubna do května 2012)
- Tomislav Nikolić (2012 – 2017)
- Aleksandar Vučić (od 2017)
Rodokmen srbských panovníků
Odkazy
Literatura
- PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 677 s. ISBN 978-80-7422-217-7.
- ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam představitelů Srbska na Wikimedia Commons
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.