americký herec From Wikipedia, the free encyclopedia
Spencer Tracy (5. dubna 1900 Milwaukee – 10. června 1967 Los Angeles) byl americký herec, držitel dvou ocenění americké filmové akademie Oscar (z celkového počtu devíti nominací), z let 1937 a 1938.[2][3] Během kariéry se objevil v 75 filmech a svými výkony si vybudoval pověst jedné z největších mužských filmových hvězd hollywoodského filmu.
Spencer Tracy | |
---|---|
Spencer Tracy v roce 1948 | |
Rodné jméno | Spencer Bonaventure Tracy |
Narození | 5. dubna 1900 Milwaukee, Wisconsin, USA |
Úmrtí | 10. června 1967 (ve věku 67 let) Los Angeles, Kalifornie, USA |
Místo pohřbení | Forest Lawn Memorial Park |
Alma mater | Americká akademie dramatických umění (do 1923) Rockhurst High School Northwestern Military and Naval Academy Marquette University High School Milwaukee High School of the Arts St. John's Northwestern Military Academy Ripon College |
Choť | Louise Treadwell (1923–1967) |
Partner(ka) | Katharine Hepburnová (1941–1967) |
Rodiče | John Edward Tracy[1] a Caroline Tracy |
Podpis | |
Oscar | |
1937 – Stateční kapitáni 1938 – Boys Town | |
Zlatý glóbus | |
1954 – The Actress | |
Cena BAFTA | |
1967 – Hádej, kdo přijde na večeři | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spencer Tracy už v dětství projevoval vznětlivou a tvrdohlavou povahu, často se pral a měl problémy i ve škole. Jeho otec, původem Ir a horlivý římský katolík, ho nakonec poslal na jezuitskou školu. K překvapení rodičů se pod vlivem atmosféry ve škole rozhodl, že se stane knězem. Do toho ale vstoupila první světová válka, kdy jako sedmnáctiletý mladík krátce sloužil u amerického námořnictva. Po válce studoval vojenskou akademii a Ripon College ve Wisconsinu.[4] Už při studiu se amatérsky věnoval herectví ve školním divadelním souboru, projevoval velký herecký talent. Od roku 1922 pak přešel studovat na americkou akademii dramatických umění do New Yorku. V té době začal hrát malé role na Broadwayi, kde se uvedl malou rolí robota v Čapkově dramatu R.U.R.[5] Následujících osm let se protloukal po různých divadelních společnostech. Filmového režiséra Johna Forda zaujal v roli vraha ve hře Poslední večeře a ten ho doporučil do filmu.
Od roku 1930 začal pravidelně vystupovat ve filmu, nejprve točil dobrodružné filmy u společnosti 20th Century Fox, kde však nenašel odpovídající uplatnění. Od roku 1935 uzavřel smlouvu s MGM, což znamenalo zlom v jeho filmové kariéře. Už v roce 1936 získal svou první nominaci na Oscara za film San Francisco a v následujících dvou letech se stal vítězem v kategorii nejlepší herec v hlavní roli (Stateční kapitáni 1937 a Boys Town 1938). K divadlu se vrátil v roce 1945, kdy na Broadway účinkoval ve hře Drsná cesta.[4]
S postupujícím věkem se na filmovém plátně postupně přehrál do rolí charakterních intelektuálů a solidních otců rodin pocházejících ze středních amerických vrstev (Otec nevěsty, 1950). Od roku 1955, kdy mu skončila smlouva s MGM, zůstal nezávislým hercem. Do filmové historie se zařadily jeho výkony ve filmech Černý den v Black rock (1955), Stařec a moře (1958), Kdo seje vítr (1960) nebo Norimberský proces (1961). Režisérem jeho posledních filmů byl Stanley Kramer.
Na počátku šedesátých let vážně onemocněl a natočil už jen jeden jediný film – Hádej, kdo přijde na večeři (1967). Zemřel 17 dní po natočení posledního záběru na infarkt. Výkon v roli otce mu přinesl devátou nominaci (in memoriam) na Oskara.[6]
Patřil k hercům, kteří působili především silou své osobnosti. Na plátně se projevovala jeho tichá, klidná síla, suchý humor, drsný zevnějšek a přímý pohled. Jeho herectví bylo přirozené a spontánní. Nebyl sice žádný krasavec, ale divákům se líbil jeho nenápadný humor, upřímnost a mužnost. Sklízel obdiv diváků, kritiků i svých kolegů, kteří ho často označovali za nejlepšího herce.
V roce 1923 se oženil s herečkou Louise Treadewellovou, se kterou zůstal ve formálním manželském vztahu až do své smrti v roce 1967. První krizi znamenalo pro jejich manželství narození syna Johna, u kterého byla diagnostikována hluchota. Zatímco Tracy se s tím nedokázal vyrovnat a svou frustraci zaháněl alkoholem, bylo zásluhou jeho manželky, že se syn navzdory svému handicapu naučil mluvit, vystudoval a stal se výtvarníkem.[5] Péči o podobně postižené děti se věnovala téměř celý život a založila centrum pro hluché John Tracy Center.[7] Manželství nedokázalo zachránit ani narození zdravé dcery Susie v roce 1932. V roce 1933 prožil Tracy vášnivý román s mladou herečkou Lorettou Youngovou a dokonce jí nabídl manželství. Youngová odmítla s poukazem na společnou katolickou víru, která nepřipouštěla rozvod, a na podzim roku 1934 se rozešli. Citové vypětí se negativně promítlo do Tracyho zdravotního stavu: celou dospělost trpěl depresemi, chronickou nespavostí, kterou zaháněl léky, a stal se z něho kvartální alkoholik.[4] V roce 1942 ho nevzali do armády, protože měl poškozené srdce, ledviny a játra.
Tracy měl několik dalších mimomanželských vztahů se známými herečkami, ale o rozvodu již neuvažoval.
Jeho největší životní láskou a pracovní partnerkou se navzdory tomu stala po převážnou část jeho dospělého života vynikající americká filmová hvězda Katharine Hepburnová, se kterou natočil celkem devět filmů.[8] Seznámili se v roce 1941 při natáčení filmu Nejprve stvořil ženu a zůstali spolu až do Tracyho smrti.[4] S ohledem na Tracyho zákonitou manželku žili odděleně, i když jejich vztah byl v Hollywoodu veřejným tajemstvím. Teprve v posledních letech Tracyho života, když se zhoršilo jeho zdraví, se spolu usadili v chatě přítele George Cukora v Beverly Hills. Hepburnová přerušila hereckou kariéru a pečovala o Tracyho. Posledním společným filmem byl dnes již legendární snímek Hádej, kdo přijde na večeři z roku 1967.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.