Solotvina
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Solotvina, též Slatinské Doly (ukrajinsky Солотвино, Solotvyno; rumunsky Ocna Slatina; maďarsky Aknaszlatina; rusky Солотвина) je městys (ukrajinsky selyšče) na západní Ukrajině. Leží v okresu Ťačiv Zakarpatské oblasti, na řece Tise, která Solotvinu odděluje od rumunského města Sighetu Marmației (Marmarošská Sihoť). Žije zde necelých 9000 obyvatel – Rumuni, Maďaři a Ukrajinci.
Solotvina, Slatinské Doly Солотвино (Solotvyno) | |
---|---|
Solné jezero | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°56′53″ s. š., 23°52′47″ v. d. |
Nadmořská výška | 283 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Zakarpatská |
Okres | Ťačovo |
Solotvina | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11,1 km² |
Počet obyvatel | 8 977 (2011) |
Hustota zalidnění | 792 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1360 |
Adresa obecního úřadu | вул. Харківська 1 90575 смт. Солотвино |
Telefonní předvolba | (+380) 313 |
PSČ | 90575 |
KOATUU | 2124455900 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V Solotvinu sídlí rada solotvinské venkovské komunity, do které patří městys Solotvino a tyto vesnice:
Tato územní komunita má rozlohu 161,5 km2 a v roce v ní žilo 34 944 obyvatel.
Od roku 1918 byl městys po rozpadu Rakouska-Uherska [1], až do roku 1939 součástí Československa. Od roku 1945 byl městys součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu, nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny
Městys je především známý svými rozlehlými solnými doly a jezery. Voda odčerpávaná z hlubinných solných dolů se shromažďuje v povrchových jezerech s nasycenou slanou vodou, kolem nichž je vybudována rekreační zóna s lunaparkem, restauracemi, diskotékou. Místní sanatorium funguje od roku 1968. V městysu je muzeum solných dolů[2] a muzeum místních solných lázní.[3]
Městysem prochází silnice spojující Mukačevo, Rachov a Ivano-Frankivsk; stejným směrem vede i železnice, avšak Solotvina je konečnou stanicí osobních vlaků od Baťova, neboť následující úsek trati prochází rumunským územím. V lednu 2007 byl za účasti prezidentů V. Juščenka a T. Băsescu po mnoha letech otevřen hraniční most přes Tisu, který o něco usnadnil dosažitelnost zdejšího odlehlého regionu.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.