Sofia Goggiová (nepřechýleně: Goggia, * 15. listopadu 1992 Bergamo) je italská alpská lyžařka specializující se na rychlostní disciplíny sjezd, obří slalom a Super-G. Závodí také v superkombinaci.
Sofia Goggiová | |
---|---|
Sofia Goggiová, 2019 | |
Datum narození | 15. listopadu 1992 (31 let) |
Místo narození | Bergamo, Itálie |
Výška | 169 cm |
Hmotnost | 67 kg |
Sportovní informace | |
Sport | alpské lyžování |
Klub | G.S. Fiamme Gialle[1] |
Lyže | Atomic |
Světový pohár v alpském lyžování | |
Debut | 28. prosince 2011 (v 19 letech) |
Nejlepší umístění | 3. (2017) |
Počet výher | 17 (12 sjezd, 5 Super-G) |
Stupně vítězů | 40 (22 sjezd, 12 Super-G, 5 obří sl., 1 komb.) |
Malý glóbus | 3 (sjezd: 2018, 2021, 2022) |
Medaile v alpském lyžování | |
Olympijské hry | 1 – 1 – 0 |
Mistrovství světa | 0 – 1 – 1 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. dubna 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zimní olympijské hry | ||
zlato | 2018 Pchjongčchang | sjezd |
stříbro | 2022 Peking | sjezd |
Mistrovství světa v alpském lyžování | ||
stříbro | 2019 Åre | superobří slalom |
bronz | 2017 Svatý Mořic | obří slalom |
Na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu se stala olympijskou vítězkou ve sjezdu,[2] jakožto jediný šampion italské výpravy v lyžování. Z pekingské Zimní olympiády 2022 přidala stříbrnou medaili v téže disciplíně, přestože ji limitovalo tři týdny staré zranění kolene.[3] V rámci světových šampionátů získala dvě medaile. Na Mistrovství světa 2017 ve Svatém Mořici obsadila třetí místo v obřím slalomu.[4] Z MS 2019 v Åre si odvezla stříbrnou medaili v superobřím slalomu s minimální ztrátou dvou setin sekundy na Mikaelu Shiffrinovou.[5]
Ve Světovém poháru debutovala lienzským obřím slalomem v prosinci 2011, v němž nepostoupila do druhého kola. V celkovém konečném hodnocení poháru se nejlépe umístila v sezóně 2016/2017 na 3. pozici. Malý křišťálový glóbus za sezónní vítězství ve sjezdu poprvé vybojovala v ročníku 2017/2018 o pouhé tři body před Vonnovou. Další vítězství přidala v sezónách 2020/2021 a 2021/2022. Stala se tak čtvrtou italskou držitelkou malého glóbu po Compagnoniové (obří slalom, 1997), Kostnerové (sjezd, 2001 a 2002) a Karbonové (obří slalom, 2008).[6]
Do října 2022 ve Světovém poháru vyhrála 17 závodů, z toho 12 ve sjezdu a 5 v superobřím slalomu. Premiérového triumfu dosáhla během března 2017 sjezdovým vítězstvím v olympijském středisku Čongson. Následující den ovládla i Super-G. V ročníku 2020/2021 vyhrála čtyři sjezdy v řadě, když si připsala prvenství ve Val-d'Isère, Svatém Antonu a dvě v Crans-Montaně. Naposledy předtím tohoto výkonu dosáhla Američanka Lindsey Vonnová během roku 2018.[7]
V sezóně 2020/2021 vyhrála do února čtyři z pěti odjetých sjezdů a v pátém obsadila druhé místo. Dva týdny před Světovým šampionátem 2021 v Cortině si však zlomila horní část holenní kosti během odpočinkové jízdy na turistické sjezdovce namísto zrušeného závodu v Garmisch-Partenkirchenu. V milánské nemocnici nemusela podstoupit operaci, ale sezóna pro ni skončila pro předpokládanou 45denní rekonvalescenci.[8][9][10]
V letech 2017 a 2018 byla vyhlášena italskou Sportovkyní roku.[11] V roce 2019 ji italský olympijský výbor jmenoval ambasadorkou na podporu pořádání Zimních olympijských her 2026 v Miláně a Cortině. V této roli se tak připojila k Albertu Tombovi.[12] V červnu 2019 se zúčastnila volby v lausannském centru MOV, v níž Italové porazili švédskou kandidaturu. V témže roce se rovněž stala velvyslankyní pro Mistrovství světa 2021 v Cortině.[13] Italský olympijský výbor ji vybral za vlajkonošku na zahajovacím ceremoniálu Zimních olympijských her 2022 v Pekingu.[14] Dva týdny před olympiádou si však při pádu v cortinském Super-G přivodila drobnou zlomeninu holenní kosti a poškodila zkřížený vaz v levém koleni. Role vlajkonošky tak připadla snowboardkrosařce Michele Moioliové. V rámci rychlé rekonvalescence po zahajovacím ceremoniálu odletěla do Pekingu.[15] Z olympijského Super-G se však odhlásila, když ji nedoléčené koleno stále nedovolilo zasáhnout do závodu.[16] O čtyři dny později se postavila na start sjezdu, v němž dojela druhá.
Světový pohár
Sezónní vítězství – křišťálové glóby
Sezóna | Disciplína |
2018 | sjezd |
---|---|
2021 | sjezd |
2022 | sjezd |
Stupně vítězů
Přehled
Slalom | Obří slalom | Sjezd | Super-G | Kombinace | Paralel. sl. | Celkem | |
Výhry | 0 | 0 | 12 | 5 | 0 | 0 | 17 |
Pódium | 0 | 5 | 22 | 12 | 1 | 0 | 40 |
Závody
Umístění na stupních vítězů | ||||
Sezóna | datum | místo konání | disciplína | umístění |
2017 (2 vítězství) | 26. listopadu 2016 | Killington, Spojené státy | obří slalom | 3. |
2. prosince 2016 | Lake Louise, Kanada | sjezd | 2. | |
4. prosince 2016 | Super-G | 3. | ||
10. prosince 2016 | Sestriere, Itálie | obří slalom | 2. | |
16. prosince 2016 | Val-d'Isère, Francie | superkombinace | 3. | |
17. prosince 2016 | sjezd | 3. | ||
7. ledna 2017 | Maribor, Slovinsko | obří slalom | 2. | |
28. ledna 2017 | Cortina d'Ampezzo, Itálie | sjezd | 2. | |
29. ledna 2017 | Super-G | 2. | ||
4. března 2017 | Čongson, Jižní Korea | sjezd | 1. | |
5. března 2017 | Super-G | 1. | ||
15. března 2017 | Aspen, Spojené státy | sjezd | 3. | |
19. března 2017 | obří slalom | 2. | ||
2018 (3 vítězství) | 16. prosince 2017 | Val-d'Isère, Francie | Super-G | 2. |
17. prosince 2017 | Super-G | 3. | ||
6. ledna 2018 | Kranjska Gora, Slovinsko | obří slalom | 3. | |
14. ledna 2018 | Bad Kleinkirchheim, Rakousko | sjezd | 1. | |
19. ledna 2018 | Cortina d’Ampezzo, Itálie | sjezd | 1. | |
3. února 2018 | Garmisch-Partenkirchen, Německo | sjezd | 2. | |
4. února 2018 | sjezd | 2. | ||
14. března 2018 | Åre, Švédsko | sjezd | 2. | |
15. března 2018 | Super-G | 1. | ||
2019 (1 vítězství) | 26. ledna 2019 | Garmisch-Partenkirchen, Německo | Super-G | 2. |
27. ledna 2019 | sjezd | 2. | ||
23. února 2019 | Crans-Montana, Švýcarsko | sjezd | 1. | |
2020 (1 vítězství) |
14. prosince 2019 | Sv. Mořic, Švýcarsko | Super-G | 1. |
2. února 2020 | Roza Chutor, Rusko | Super-G | 2. | |
2021 (4 vítězství) |
18. prosince 2020 | Val d’Isère, Francie | sjezd | 2. |
19. prosince 2020 | sjezd | 1. | ||
9. ledna 2021 | Sv. Anton, Rakousko | sjezd | 1. | |
22. ledna 2021 | Crans-Montana, Švýcarsko | sjezd | 1. | |
23. ledna 2021 | sjezd | 1. | ||
2022 (6 vítězství) |
3. prosince 2021 | Lake Louise, Kanada | sjezd | 1. |
4. prosince 2021 | sjezd | 1. | ||
5. prosince 2021 | Super-G | 1. | ||
18. prosince 2021 | Val-d'Isère, Francie | sjezd | 1. | |
19. prosince 2021 | Super-G | 1. | ||
22. ledna 2022 | Cortina d’Ampezzo, Itálie | sjezd | 1. | |
27. února 2022 | Crans-Montana, Švýcarsko | sjezd | 3. |
Konečné pořadí v sezónách
Sezóna | |||||||
Věk | Celkové | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace | |
2014 | 21 let | 85. | — | — | 30. | — | — |
2015 | 22 let | 123. | — | — | 58. | — | — |
2016 | 23 let | 38. | — | 22. | 20. | 32. | 35. |
2017 | 24 let | — | 6. | 8. | |||
2018 | 25 let | 4. | — | 22. | 5. | 17. | |
2019[p 1] | 26 let | 22. | — | 43. | 14. | 7. | — |
2020 | 27 let | 11. | — | 19. | 8. | 17. | — |
2021[p 2] | 28 let | 9. | — | 13. | 18. | — | |
2022 | 29 let | 6. | — | 35. | 5. | ||
Aktualizováno k 5. dubnu 2022 |
Vrcholné akce
Mistrovství světa
Rok | Věk | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace | Týmy |
2013 | 20 let | — | — | 4. | 22. | 7. | — |
2015 | 22 let | nestartovala | |||||
2017 | 24 let | — | 3. | 10. | 4. | DNF2 | — |
2019 | 26 let | — | DNF2 | 2. | 15. | — | — |
2021 | 28 let | nestartovala pro zranění | |||||
DNF1/2 – nedojela do cíle v 1. nebo 2. kole |
Zimní olympijské hry
Rok | Věk | Slalom | Obří slalom | Super-G | Sjezd | Kombinace | Týmy |
2018 | 25 let | — | 11. | 11. | 1. | DNS | — |
2022 | 29 let | nestartovala pro zranění | 2. | — | |||
DNS – nenastoupila na start |
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.