Světový pohár v alpském lyžování 2019/2020
ročník Světové poháru v alpském lyžování 2019/2020 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Světový pohár v alpském lyžování 2019/2020 byl 55. ročník série vrcholných závodů v alpském lyžování organizovaný Mezinárodní lyžařskou federací. Premiérová sezóna Světového poháru se konala v roce 1967. Ročník začal 26. října 2019 v rakouském Söldenu a předčasně skončil 7. března 2020 v norském Kvitfjellu kvůli jarnímu nástupu pandemie covidu-19. Koronavirová infekce způsobila zrušení posledních březnových závodů v Kranjske Goře, Åre a finále v Cortině d'Ampezzo.[1]
Remove ads
Celkové hodnocení vyhráli Nor Aleksander Aamodt Kilde a Italka Federica Brignoneová, čímž získali první velké křišťálové glóby.
Remove ads
Přehled
Celkoví vítězové
.jpg)
Poprvé celkové hodnocení vyhrál Aleksander Aamodt Kilde, který triumfoval jako čtvrtý Nor v historii. Navázal tak na vítězství krajanů Kjetila Andrého Aamodta, Lasse Kjuse a Aksela Lunda Svindala, jenž získal druhý velký křišťálový glóbus v roce 2009.[2] Vyrovnal také historický rekord Světového poháru v nejmenším počtu vítězství u celkového šampiona ročníku, když vyhrál pouze jeden závod – Super-G v Saalbachu-Hinterglemmu. V této statistice se připojil ke GustavuThönimu, jenž ovládl sezónu 1971/1972 s jedním vítězstvím. V první desítce se Kilde umístil ve 22 závodech, nejvyšším poštu od 23 takových umístění Marcela Hirschera v ročníku 2015/2016. Právě Hirscherovu osmiletou nadvládu nad Světovým pohárem z let 2012–2019 Kilde ukončil.[3]
Mezi ženami získala celkové prvenství premiérově Federica Brignoneová. V 53leté historii Světového poháru se stala vůbec první ženskou šampionkou z Itálie a prvním italským vítězem od Alberta Tomby z roku 1995. V ročníku se jedenáctkrát umístila na stupních vítězů včetně pěti vyhraných závodů.[2][4]
Odstoupení Shiffrinové
Americká trojnásobná obhájkyně celkového prvenství Mikaela Shiffrinová na začátku února 2020 oznámila přerušení kariéry v důsledku úmrtí 65letého otce Jeffa Shiffrina. Podle italského deníku Gazzetta dello Sport zemřel na následky zranění po pádu ze střechy nového domu v coloradském Edwardsu.[5] V konečné klasifikaci předčasně ukončeného ročníku obsadila druhé místo.
Systémové změny závodů
V úsilí Mezinárodní lyžařské federace (FIS) o kontrolované rozšiřování Světového poháru byl počet závodů snížen, když navyšující se množství akcí kritizovali lyžaři i trenéři. Původní harmonogram počítal se 44 závody pro muže a 41 pro ženy, a to bez mistrovství světa. FIS se rovněž rozhodla vypustit městské závody pro šestnáct nejlépe postavených lyžařů a nahradit je paralelními a obřími slalomy v tradičních střediscích. Oživení zaznamenala superkombinace, jíž měli třikrát absolvovat muži a čtyřikrát ženy.[6]
Vzhledem ke vzrůstající dominanci slalomářů v superkombinaci proběhla změna formátu závodu. Rychlostní discplína, s preferencí superobnřího slalomu před sjezdem, se i nadále konala v prvním kole. Navazující slalom se však již nejel v obráceném pořadí prvního kola, jako u výlučně slalomářských soutěží, ale vítěz sjezdové části nastupoval jako první na start druhého kola. Tím se snížila výhoda specialistů točivých discplín, kteří dříve po ztrátě ze sjezdu vyráželi z dolních pozic na upravenou trať a na čele figurující sjezdaři startovali až v závěru slalomu na rozbitém nekvalitním podkladu.[7]
Změn doznal také formát paralelních slalomů, aby více vyhovoval požadavkům televizních přenosů. Z úvodní kvalifikace, v níž byl závodník na trati sám, postoupilo 32 nejrychlejších slalomářů. V prvním kole vyřazovací fáze 16 dvojic se pak konaly dvě jízdy. Závodník s nižším součtem časů z modré i červené dráhy postoupil do osmifinále. Od této fáze osmi dvojic se jela jen jedna jízda, v níž rozhodoval rychlejší čas. Poražení čtvrtfinalisté se následně utkali o konečné 5. až 8. místo, poražení semifinalisté se střetli v malém finále o bronz.[8] Nově zvolený formát se však stal terčem kritiky, když v systému jediné rozhodující jízdy nebylo možno docílit toho, aby obě tratě – červená a modrá, byly stejně rychlé. Závodníci v pomalejší dráze tak byli znevýhodněni. V prvním mužském závodu paralelního obřího slalomu v Chamonix vyhráli všech osm jízd šestnáctičlenné fáze lyžaři na stejné trati. Obdobně v úvodním ženském závodu v Sestriere ovládly 17 z 20 duelů konaných na jedno kolo slalomářky z téže trati.[9][10]
K pěti tradičním disciplínám – sjezdu, slalomu, Super-G, obřímu slalomu a kombinaci, se premiérově zařadila šestá v podobě paralelního závodu, kombinujícího paralelní obří slalom a paralelní slalom. Vzhledem k odjetí více než jednoho závodu byly vítězům i v této dílčí disciplíně uděleny malé křišťálové glóby.[11]
Remove ads
Muži
Kalendář
Konečné pořadí
Remove ads
Ženy
Kalendář
Konečné pořadí
Remove ads
Týmová soutěž
Kalendář
Pohár národů
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads