chorvatská lingvistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Snježana Kordić (IPA: ˈsnjɛʒʌnʌ ˈkɔːrditʃ poslech; * 29. říjen 1964, Osijek) je chorvatská lingvistka, slavistka a vysokoškolská pedagožka.
PhDr. Snježana Kordić, DrSc., Dr.habil. | |
---|---|
Narození | 29. října 1964 (59 let) Osijek |
Bydliště | Záhřeb |
Národnost | chorvatská |
Alma mater | Osijekská univerzita Záhřebská univerzita Münsterská univerzita |
Povolání | lingvistka |
Aktivní roky | 1990– |
Zaměstnavatelé | Strossmayerova univerzita v Osijeku Univerzita v Záhřebu Rúrska univerzita v Bochumu Vestfalska Wilhelmova univerzita v Münsteru Humboldtova univerzita v Berlíně Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt |
Nábož. vyznání | ateismus |
Funkce | docent |
Web | snjezana-kordic |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kordićová studovala jihoslovanské filologii v Osijeku a magisterský studijní program lingvistiky v Záhřebu. V roce 1990 pracovala na univerzitě v Osijeku a od roku 1991 pracovala na Katedře chorvatština Univerzity v Záhřebu. V roce 1993 obhájila disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. V letech 1993–2007 pracovala v Německu: na univerzitě v Bochumi, univerzitě v Münsteru, kde se v roce 2002 habilitovala, Humboldtově univerzitě v Berlíně a univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem.
Publikovala přes 150 lingvistické práce. Odborně se zajímá o gramatiku, syntax, pragmatiku, lexikologii, korpusová lingvistiku, kvantitativní lingvistiku, a sociolingvistiku.[3] Co se problematiky jazykových vztahů mezi Chorvaty, Srby, Bosňáky a Černohorci týče, je názoru, že všichni hovoří jedním jazykem (viz srbochorvatština).[4][5]
O knihy Relativna rečenica:
„ | Monografie S. Kordićové je detalním popisem typů relativních vět v chorvatštině. [...] Monografie se může stát dobrým východiskem pro podrobnou konfrontaci relativních vět v slovan. jazycích.[6] | “ |
— Helena Běličová |
O knihy Riječi na granici punoznačnosti:
„ | Představuje totiž důkladnou analytickou, informačné bohatou a vědecky spolehlivou práci. [...] Výkladová vyváženost, argumentační střízlivost a stylová jasnost charakterizuje tuto knihu stejně jako předchozí její monografii o relativních větách z r. 1995 (Kordić, S., Relativna rečenica, Zagreb 1995); ta byla v mezinárodních slavistických kruzích příznivě přijata (pro čtenáře Slavie ji recenzovala H. Běličová, Slavia 66, 1997, č. 1, s. 98–100) a přeložena do němčiny. Z monografie Kordićové mohou s prospěchem čerpat nejen kroatisté, ale všichni, kdo se zabývají konfrontačním a typologickým studiem slovanských jazyků.[7] | “ |
— Ludmila Uhlířová |
O knihy Jezik i nacionalizam:
„ | A stejně tak podle Kordićové a na základě vědeckých argumentů, které na čtyřech stovkách stránek autorka trpělivě snáší, objektivně a reálně existuje i srbochorvatština, bez ohledu na to, jak horlivě se nacionalisticky smýšlející lingvisté na slovanském jihu snaží dokázat pravý opak. Ať už na celý problém máme názor jakýkoliv, kniha je bezesporu jednou z nejzásadnějších a nejpřínosnějších publikací, které se k analyzované otázce vyslovují.[8] | “ |
— Pavel Krejčí |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.