![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Paul_Gauguin_-_D%2527ou_venons-nous.jpg/640px-Paul_Gauguin_-_D%2527ou_venons-nous.jpg&w=640&q=50)
Smysl života
filosofický a spirituální problém / From Wikipedia, the free encyclopedia
Otázka po smyslu života znamená problém cíle lidského snažení nebo přístupu jednotlivce. V širším kontextu můžeme tento problém formulovat jako soubor otázek jako:
- Jaký má můj život smysl či cíl?
Odkud pocházíme? Kdo jsme? Kam směřujeme? Obraz Paula Gaugina. - Jaký má život celkově (život na Zemi) smysl?
- Proč jsme všichni tady (jaký je náš smysl/úděl na Zemi)?
- Co je mým posláním (jaká je moje životní role?)?
- Proč bych se měl/a nadále snažit žít?
- Co bych po sobě chtěl/a zanechat?
Průzkumy mezi veřejností ukazují, že vysokou roli v odpovědi na otázku má povolání respondenta, jeho náboženské vyznání a soudobá politická situace. V rámci sociálních změn totiž lidé vždy přehodnotí svůj žebříček hodnot, což je častým klíčem, podle kterého lidé hodnotí svůj smysl života (například na prvních místech hodnot a cílů rodičů bývá ochrana potomka).[1]
Otázka smyslu života je v centru filosofických debat a je také hojně diskutovaná například z pozice diskuse ateismu a teismu. Otázka smyslu života je také někdy dodnes používanou metodou psychodiagnostiky, se kterou začal Viktor Emil Frankl. Psychologové zkoumají přímo vnitřní motivace člověka. Pro tuto metodu se také někdy užívá z řeckého logos-smysl pojem logoterapie.[1]
Otázka smyslu života je důležitá i například z pohledu lékařské etiky – pokud je cílem života například život sám, mělo by být věnované stejně velké úsilí všem lidem – ne však tak, pokud je odpověď jiná.[1]