Skupice (Postoloprty)
část města Postoloprty v okrese Louny From Wikipedia, the free encyclopedia
Skupice jsou zemědělská vesnice při řece Ohři, část města Postoloprty v okrese Louny v Ústeckém kraji. Původně ležela na břehu řeky, Po povodni v roce 1602 byla přemístěna jižněji. Nachází se asi dva a půl kilometru jižně od Postoloprt. Skupice leží v katastrálním území Skupice u Postoloprt o rozloze 4,33 km2.[3]
| Skupice | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Postoloprty |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°20′21″ s. š., 13°41′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 140 (2021)[1] |
| Katastrální území | Skupice u Postoloprt (4,33 km²) |
| PSČ | 440 01 |
| Počet domů | 69 (2021)[2] |
  Skupice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 149136 |
| Kód k. ú. | 749133 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesnice toho jména jsou v Čechách dvě, kromě toho se tak nazývá i slepé rameno Labe v Poděbradech. Jejich název se odvozuje ze staročeského přídavného jména "skúpý", znamenající stejně jako v současnosti "lakomý, skoupý".[4]
Nejstarší písemná zmínka o postoloprtských Skupicích pochází z roku 1384. V registrech papežských desátků k tomuto roku se uvádí, že kostel ve Skupicích odváděl do Říma 15 grošů ročně.[5] I další zprávy o vesnici z předhusitského období souvisí s tamním kostelem, k němuž vykonávali patronát benediktini z nedalekých Postoloprt.
Těm také Skupice patřily. Po zániku kláštera Porta Apostolorum v roce 1420 se většiny jeho majetku včetně Skupic zmocnilo město Louny. Díky jeho dochované účetní knize jsou známa jména skupických poddaných i jejich robotní povinnosti. V roce 1450 odvádělo do lounské pokladny dávky 27 poddaných včetně rybáře, který měl od města pronajatý úsek Ohře. Někteří sedláci měli pronajatá pole i v okolních vesnicích.[6] V roce 1454 ale museli Lounští všechny církvi zcizené majetky vrátit královské koruně. V roce 1514 se celý komplex postoloprtského panství dostal do rukou rodiny Krabiců z Veitmile. Součástí tohoto dominia zůstaly Skupice až do roku 1848.
Na přelomu let 1601 a 1602 postihla oblast na středním toku Ohře velká povodeň.[7] Podle jejího současníka, lounského kronikáře Pavla Mikšovic, byly celé Skupice zničeny. Proto bylo jejich stanoviště, nutně před vypuknutím třicetileté války v roce 1618, nově vysazeno na stávajícím místě. Nepřímým důkazem pro tento fakt je skutečnost, že zatímco při další velké povodni v roce 1655 byly poničeny vesnice ležící na Postoloprtsku při řece, jako Seménkovice, Hradiště, Nehasice či Březno, Skupic se voda nedotkla. Neležely už v záplavové oblasti.[8]
Snad to bylo novou polohou, snad tím, že všechny statky ve Skupicích byly nové: podle berní ruly z roku 1654 třicetiletá válka vesnici nepoškodila. Všichni tamní sedláci – tehdy ještě s českými jmény – měli hospodářství v takovém stavu, že mohli platit zemskou berni. Každý sedlák měl kromě pole také zahradu s ovocnými stromy a chmelnici. Ty se rozkládaly celkem na pěti hektarech.[9] Ještě před uzákoněním povinné školní docházky se ve Skupicích začalo se školní výukou. Nejprve byla v roce 1770 škola umístěna v budově čp. 23, roku 1892 postavila obec samostatnou školní budovu čp. 42. Počátkem 20. století navštěvovalo skupickou školu kolem šedesáti dětí. [10]
Nejstarším spolkem ve vsi byl sbor dobrovolných hasičů, založený v roce 1896, o šest let později vzniklo družstvo pro regulaci Hasiny.[11] V té době se chmel pěstoval hlavně jižně od vsi v poloze Ruda, zavlažované Hasinou.
Zatímco ještě počátkem 20. století byly Skupice převážně německé, po vzniku republiky se stali Němci postupně menšinou. Při sčítání v roce 1930 se k německé národnosti hlásilo 48 % obyvatel. Proto měli Češi v zastupitelstvu polovinu mandátů a obsazovali post místostarosty. V září 1920 byla ve Skupicích otevřena česká jednotřídka. Ve škole se vyučovalo až do roku 1977, kdy byla škola zrušena.[12]
Při sčítání lidu Skupice byly v letech 1869–1980 obcí v okrese Žatec a od roku 1961 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Postoloprty. V letech 1961–1980 k obci patřily Malnice.[16]
- Severovýchodně od vesnice se nachází gotický kostel svatého Jana Křtitele s raně barokním oltářem z roku 1678. Před jeho jihozápadním průčelím stojí zděná zvonice postavená v roce 1709.[17]
- Obdélná kaple na návsi má průčelí zdůrazněné plochým rizalitem. Z její střechy vybíhá drobná otevřená zvonice. Byla postavena před rokem 1843, kdy je zakreslena na mapě stabilního katastru.[18]
- Jednopatrová venkovská usedlost čp. 19 pochází z počátku devatenáctého století a je památkově chráněná. V nice v průčelí budovy stávala soška svatého Floriána.[19][20]
- U sušárny chmele na východním konci vesnice stojí výklenková kaple zasvěcená svatému Janovi Nepomuckému, jehož obraz původně zdobil interiér. Postavena byla před rokem 1835, kdy je uvedena v soupisu křížů a kaplí litoměřické diecéze. V roce 2009 prošla celkovou rekonstrukcí.[21]
Kostel se zvonicí
Sušárna chmele
Památkově chráněné čp. 19
Kaplička u sušárny chmele
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
