Signalizační systém č. 7
rodina komunikačních protokolů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Signalizační systém č. 7[1], anglicky Signaling System Number 7 (SS7), nebo též Common Channel Signaling 7 (CCS7, C7) je sada protokolů pro síťovou signalizaci používaná v pevných a v mobilních telefonních sítí 2G a 3G. Základní principy fungování Signalizačního systému č. 7 popisuje doporučení ITU-T (dříve CCITT) Q.700.[2]
SS7 protokoly podle OSI vrstvy | |
---|---|
Aplikační | TCAP, MAP, IS-41, INAP, CAP TUP, ISUP, BSSAP |
Síťová | SCCP, SIGTRAN (IP7), MTP Level 3 |
Linková | MTP Level 2 |
Fyzická | MTP Level 1 |
Protokoly ISUP, NUP nebo TUP používají digitální telefonní ústředny v pevných telefonních sítích i v mobilních sítích 2G a 3G pro spojování a rušení telefonních hovorů, protokol MAP zajišťuje v mobilních sítích Mobility management, jehož úkolem je směrování volání a zpráv na mobilní telefony, a slouží pro přenos SMS mezi ústřednami a SMS centrem, protokol CAP pak řeší úkoly související s používáním předplacených telefonních karet a roamingem a umožňuje operátorům poskytovat některé pokročilejší služby. SS7 neslouží k přenosu telefonních hovorů, uživatelských dat při mobilním připojení k Internetu, ani pro přenos signalizace mezi účastníkem a telefonní ústřednou. Sítě VoIP a LTE používají jiné signalizační protokoly a SS7 používají nejvýše pro propojení s veřejnou telefonní sítí.
Označení CCS7 (Common Channel Signaling 7) zdůrazňuje, že signalizace probíhá po společném signalizačním kanálu (např. v jednom časovém slotu linky E1), odděleně od kanálu, který přenáší hovor. Jeden signalizační kanál s SS7 je schopen obsloužit přibližně 1000 kanálů pro přenos hlasu nebo dat.