Seznam dědiců dánského trůnu

Seznam dědiců dánského trůnu uvádí osoby, které byly v daném časovém období považovány za dědice trůnu Dánského království v případě abdikace nebo smrti úřadujícího panovníka. Seznam začíná rokem 1665, kdy byla Královským výnosem uzákoněna primogenitura následnictví v mužské linii. Později se dědické právo změnilo v letech 1852, 1953 a 2009.

Dědicové, kteří se skutečně stali dánským panovníkem, jsou uvedeni tučně.

Oldenburkové, absolutní monarchie 1665–1863

Frederik III. přijal polosalické následnické právo.

Dědic	Status	Vztah k panovníkovi	Stal/a se dědicem/dědičkou		Přestal/a být dědicem/dědičkou		Další v následnictví vztah k dědici, data	Panovník
			Datum	Důvod	Datum	Důvod
Kristián	zjevný dědic	syn	14. listopadu 1665	založena dědičná posloupnost	9. února 1670	stal se králem	Jiří bratr	Frederik III.
Jiří	předpokládaný dědic	bratr	9. února 1670	bratr se stal králem	11. října 1671	králi se narodil syn	Anna Žofie sestra	Kristián V.
Frederik	zjevný dědic	syn	11. října 1671	narozen	25. srpna 1699	stal se králem	Jiří strýc (1671–1672, 1673–1675)
							Kristián Vilém bratr (1672–1673)
							Kristián bratr (1675–1695)
							Karel bratr (1695–1697, 1698–1699)
							Kristián syn (1697–1698)
Karel	předpokládaný dědic	bratr	25. srpna 1699	bratr se stal králem	10. prosince 1699	králi se narodil syn	Vilém bratr	Frederik IV.
Kristián	zjevný dědic	syn	10. prosince 1699	narozen	12. října 1730	stal se králem	Karel strýc (1699–1701, 1702–1703, 1704–1723)
							Frederik bratr (1701–1702)
							Jiří bratr (1703–1704)
							Frederik syn (1723–1730)
Frederik	zjevný dědic	syn	12. října 1730	otec se stal králem	6. srpna 1746	stal se králem	Luisa sestra (1730–1735)	Kristián VI.
							Kristián syn (1745–1746)
Kristián	zjevný dědic	syn	6. srpna 1746	otec se stal králem	3. června 1747	zemřel	Žofie Magdalena sestra	Frederik V.
Žofie Magdalena	předpokládaná dědička	dcera	3. června 1747	bratr zemřel	29. ledna 1749	králi se narodil syn	Vilemína Karolína sestra
Kristián	zjevný dědic	syn	29. ledna 1749	narozen	14. ledna 1766	stal se králem	Žofie Magdalena sestra (1749–1753)
							Frederik bratr (1753–1766)
Frederik	předpokládaný dědic	bratr	14. ledna 1766	bratr se stal králem	28. ledna 1768	králi se narodil syn	Žofie Magdalena sestra	Kristián VII.
Frederik	zjevný dědic	syn	28. ledna 1768	narozen	13. března 1808	stal se králem	Frederik strýc (1768–1805)
							Kristián bratranec (1805–1808)
Kristián	předpokládaný dědic	bratranec	13. března 1808	bratranec se stal králem	3. prosince 1839	stal se králem	Ferdinand bratr (1808)	Frederik VI.
							Frederik syn (1808–1839)
Frederik	zjevný dědic	syn	3. prosince 1839	otec se stal králem	20. ledna 1848	stal se králem	Ferdinand strýc	Kristián VIII.
Ferdinand	předpokládaný dědic	strýc	20. ledna 1848	synovec se stal králem	29. června 1863	zemřel	sporný, nakonec:	Frederik VII.
							Kristián syn sestřenice (1852–1863 zákonem)
Kristián	předpokládaný dědic	bratranec z druhého kolene	29. června 1863	dědic zemřel	15. listopadu 1863	stal se králem	Frederik syn

Glücksburkové

Vzhledem k tomu, že Frederik VII. i jeho strýc Ferdinand byli bezdětní, byla v roce 1852 přijata legislativa, která dánský trůn udělila Kristiánovi Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskému, pravnukovi Fridricha V. Polosalické právo se používalo až do roku 1953, kdy byla přijata mužská primogenitura. To trvalo až do roku 2009, kdy byla zavedena absolutní primogenitura.

Dědic	Status	Vztah k panovníkovi	Stal/a se dědicem/dědičkou		Přestal/a být dědicem/dědičkou		Další v následnictví vztah k dědici, data	Panovník
			Datum	Důvod	Datum	Důvod
Frederik	zjevný dědic	syn	16. listopadu 1863	otec se stal králem	29. ledna 1906	stal se králem	Valdemar[pozn. 1] bratr (1863–1870)	Kristián IX.
							Kristián syn (1870–1906)
Kristián	zjevný dědic	syn	29. ledna 1906	otec se stal králem	14. května 1912	stal se králem	Frederik syn	Frederik VIII.
Frederik	zjevný dědic	syn	14. května 1912	otec se stal králem	20. dubna 1947	stal se králem	Knut bratr	Kristián X.
Knut	předpokládaný dědic	bratr	20. dubna 1947	bratr se stal králem	5. června 1953	změnila se ústava a dědické právo	Ingolf syn	Frederik IX.
Markéta	předpokládaná dědička	daughter	5. června 1953	změnila se ústava a dědické právo	14. ledna 1972	stala se královnou	Benedikta sestra (1953–1968)
							Frederik syn (1968–1972)
Frederik	zjevný dědic	syn	14. ledna 1972	matka se stala královnou	14. ledna 2024	matka abdikovala, stal se králem	Joachim bratr (1972–2005)	Markéta II.
							Kristián syn (2005–2024)
Christian	zjevný dědic	syn	14. ledna 2024	otec se stal králem	současný dědic		Isabella sestra (2024–dosud)	Frederik X.

Odkazy

Poznámky

1. Princ Vilém (Vilhelm), druhý syn Kristiána IX., se stal řeckým králem a vzdal se svých nástupnických práv.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of heirs to the Danish throne na anglické Wikipedii a Lista de herdeiros ao trono dinamarquês na portugalské Wikipedii.