![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/Germanic_dialects_ca._AD_1.png/640px-Germanic_dialects_ca._AD_1.png&w=640&q=50)
Severní Germáni
From Wikipedia, the free encyclopedia
Severní Germáni, běžně nazývaní Skandinávci[1] nebo ve středověkém kontextu Seveřané, jsou germánská etnolingvistická skupina severských zemí (Skandinávie). Jsou spojeni kulturními podobnostmi, společným rodovým původem a cca od roku 200 n. l. společným používáním praseverštiny. Z tohoto jazyka kolem roku 800 n. l. vzešla stará severština, ze které vznikly současné severogermánské jazyky.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/Germanic_dialects_ca._AD_1.png/640px-Germanic_dialects_ca._AD_1.png)
Předpokládá se, že se severní Germáni ve Švédsku objevili počátkem letopočtu. Několik severogermánských kmenů zmiňují klasičtí starověcí spisovatelé, zejména Švédy, Dány, Géaty, Guty a Rugie. Během následujícího věku Vikingů severští námořníci, běžně označovaní jako Vikingové, podnikali nájezdy a osídlovali území po celé Evropě i mimo ni, založili několik důležitých politických entit a prozkoumávali severní Atlantik až po Severní Ameriku. K etnickým skupinám, které vznikly při této expanzi, patří Normané, Gaelo-Seveřané a Rusové. Severní Germáni vikingského věku byli kulturami, se kterými se setkali, označováni pod různými jmény, ale obecně jsou nazývaní jako Seveřané.
S koncem vikingského věku v 11. století severogermánské národy konvertovali z původního severského pohanství na křesťanství a jejich dříve kmenové společnosti byly centralizovány do moderních království jako Dánsko, Norsko a Švédsko. Mezi moderní severogermánské etnické skupiny patří Dánové, Islanďané, Norové, Švédové a Faeřané.