Severní Makedonie
evropský stát / From Wikipedia, the free encyclopedia
Severní Makedonie (makedonsky Северна Македонија, Severna Makedonija, albánsky Maqedonia e Veriut), plným názvem Republika Severní Makedonie,[3][pozn. 1] je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově. Na severozápadě hraničí s Kosovem, na severu se Srbskem, na východě s Bulharskem, na jihu s Řeckem a na západě s Albánií;[4] tvoří přibližně severní třetinu většího geografické oblasti Makedonie. Severní Makedonie má rozlohu 25 713 km² a žije v ní 1,8 milionů obyvatel; zhruba čtvrtina bydlí v hlavním a největším městě Skopje. Geografie je určena především horami a řekami; nejvyšší pohoří jsou Korab a Šar planina. Většina obyvatel jsou etničtí Makedonci, příslušníci jižních Slovanů. Významnou menšinu s asi 25 % tvoří etničtí Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bosňané, Arumuni a Bulhaři.
Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Peonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením.[5] Na konci šestého století př. n. l. si oblast podrobila perská Achaimenovské říše, která ji ve 4. století př. n. l. začlenila ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Ve druhém století př. n. l. oblast dobyla Římská republika a učinila jí součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale od šestého století n. l. byla často napadána a osidlována slovanskými kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší byla od poloviny 14. až do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 dostalo území současné Severní Makedonie pod srbskou nadvládu.
Během první světové války bylo území pod nadvládou Bulharů, ale po skončení války se vrátilo pod srbskou správu jako součást nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během druhé světové války byla Makedonie opět ovládána Bulharskem a v roce 1945 bylo území vytvořené socialistické republiky ustanoveno jako součást komunistické Jugoslávie, kterou zůstalo až svého mírového odtržení v roce 1991. V roce 1993 se země stala členem Organizace spojených národů, ale v důsledku sporu s Řeckem o název „Makedonie“ byla přijata pod prozatímním názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“. V roce 2018 byl spor vyřešen dohodou, že se země přejmenuje na „Republiku Severní Makedonie“, která vstoupila v platnost v únoru 2019.
Severní Makedonie je unitární parlamentní republika, Patří mezi rozvojové země, v indexu lidského rozvoje se umístila na 82. místě, podle definice Světové banky je zemí s vyššími středními příjmy[6] a od získání nezávislosti prošla významnou ekonomickou reformou v rámci rozvoje otevřené ekonomiky. Svým občanům poskytuje sociální zabezpečení, všeobecný systém zdravotní péče a bezplatné základní a střední vzdělání. Severní Makedonie členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Rady Evropy, Světové banky, OBSE, CEFTA a Světové obchodní organizace. Od roku 2005 je také kandidátem na vstup do Evropské unie.