Senusret I.
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Senusret I. (v egyptštině z-n-wsrt /suʀ nij ˈwas.ɾiʔ/) byl druhým faraonem 12. dynastie. Vládl pravděpodobně v letech 1920–1875 př. n. l.[1]
| Senusret | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Senvosret; Sesostris | |||||||||||||
 Busta Senusreta I. | |||||||||||||
| Doba vlády | 1920–1875 př. n. l. [1] | ||||||||||||
| Rodné jméno |
| ||||||||||||
| Trůnní jméno |
| ||||||||||||
| Horovo jméno |
| ||||||||||||
Anch-mesut | |||||||||||||
| Manželka | Neferu III. [2] | ||||||||||||
| Potomci | Amenemhet II., Itakaiet, Neferusobek, Neferuptah, Nenseddjedet, (dcery)[3] | ||||||||||||
| Otec | Amenemhet I. | ||||||||||||
| Matka | Neferitacenen [4] | ||||||||||||
| Narození | 20. století př. n. l. | ||||||||||||
| Hrobka | Pyramida Senusreta I. v Lištu | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Senusret I. byl synem svého otce a předchůdce, Amenemheta I. Králem se vlastně stal ještě v době jeho vlády, Amenemhet I. jej totiž jmenoval svým spoluvládcem. To mělo usnadnit nástup nového vládce na místo starého po jeho smrti. V době smrti Amenemheta I. byl Senusret zrovna na válečném tažení proti Libyjcům. Toho využila jedna z králových manželek, organizátorka spiknutí, jehož výsledkem bylo zavraždění krále, a chtěla na uvolněný trůn dosadit svého syna. Senusret se o tom dozvěděl včas a okamžitě se vrátil zpátky do hlavního města říše Ictaueje[5], se spiklenci se vypořádal takovým způsobem, že už se jej nikdo později nepokusil násilím zbavit trůnu. Při své korunovaci přijal jméno Cheperkare[4].
Senusret I. vládl dohromady přibližně 45 let, 10 let po boku svého otce a 35 let samostatně. Během své vlády se snažil pokračovat v politice svého otce. Jeho hlavním politickým cílem bylo udržení míru a přátelství s vládci východních zemí, aby mohl většinu svých vojenských sil využívat k bojům na jihu, kde sídlili Núbijci, a na západě, kde sídlili Libyjci. Také do tehdejšího známého světa posílal obchodní výpravy, které vždy doprovázeli vojáci. Některého z těchto výprav se dostaly dokonce až na Krétu nebo do dnešního Libanonu. Hospodářskou prosperitu země zajišťoval zavodňovacími pracemi, hlavně v okolí oázy Fajjúm. Budoval také loďstvo, jedno námořní a jedno, které se mělo plavit po Nilu. Nechával stavět paláce, chrámy a pevnosti na ochranu hranic země – např. v oblasti druhého kataraktu pohraniční pevnosti Mirgissa, Semna, Buhén, Aniba, Kubban, a další.[6] Archeologické nálezy z této doby dokazují, že za vlády Senusreta I. došlo k velkému rozkvětu veškerého umění.
Pyramida (hrobka) Senusreta I. se nachází poblíž dnešního Lištu, tehdejším pohřebišti hlavního města Egypta Ictaueje[5]. Základna této pyramidy měla rozměry 105×105 metrů, vysoká byla přibližně 61 metrů, dnes se dochovala zhruba jedna třetina. Jádro hrobky je vybudováno z kamenné drtě, uvnitř je vyztužuje kostra tvořená osmi kvádry z kamene, na vnějších stranách jsou zachovány zbytky typického vápencového obložení. Vchod do pyramidy se nachází na její severní straně, původně byl maskován kaplí, ta ovšem podlehla zubu času a dnes z ní zbyla pouze ruina. Z vchodu vede chodba, která končí v hloubce asi 12 metrů, dál se ovšem nedá dostat. Spodní část pyramidy je zatopena podzemní vodou. Žádný egyptolog tedy ještě neprozkoumal pohřební komoru této hrobky a natož aby se do ní nedostal. Během průzkumů této pyramidy byly v jejím okolí objeveny trosky zádušního chrámu, který byl postaven podobně jako zádušní chrám u pyramidy Pepiho II., a rituální pyramidy, jejíž základna měla rozměry 21×21 metrů a měřila přibližně 19 metrů. V okolí Senusretovy pyramidy byly ještě objeveny zbytky dalších devíti satelitních pyramid, které patřily královým manželkám a dcerám.
Vzpomínku na Senusreta I. nám zanechává spousta architektonických památek, které vznikly v době jeho vlády. Z tohoto období pochází například známá Bílá kaple v chrámu v Karnaku, která je zdobená nápisy a reliéfy. Na severovýchodním předměstí dnešního hlavního města Egypta, Káhiry, staroegyptské Héliopole, se nachází žulový obelisk, který Senusret I. nechal vztyčit k výročí své vlády. Tento obelisk měří 20,5 metru a ze všech stran je pokryt nápisy, které obsahují jeho jména a tituly. Je to nejstarší zachovaný obelisk v celém Egyptě. Dalším známým obeliskem je obelisk z Abgigu. Tento obelisk dnes stojí ve městě Fajjúmu.
Sochy, které znázorňují samotného faraona, nám dokazují, že výtvarné umění mělo tehdy v celé zemi vysokou úroveň.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
