From Wikipedia, the free encyclopedia
Sedlecký antifonář je jednou z nejvýznamnějších památek pozdně románské knižní malby na českém území.
| Sedlecký antifonář | |
|---|---|
| Národní knihovna České republiky v Praze (XIII A 6) | |
 Stránka z antifonáře s inicálou | |
| Typ | antifonář |
| Doba vzniku | ve 2. čtvrtině 13. století |
| Místo vzniku | Sedlecký klášter |
| Jazyk | latina |
| Písmo | česká chorální notace |
| Obsah | duchovní hudba |
Hudební antifonář zřejmě vznikl ve 2. čtvrtině 13. století a byl určen některému ženskému cisterciáckému klášteru. Obsahuje celou řadu nádherných iluminací – ornamentálních iniciál i figurálních bordur a miniatur, z nichž je patrná byzantská inspirace hlavního malíře celého díla vzniklá zřejmě vlivem křižáckým výprav či sasko-durynského umění. Tvarosloví iluminací je zařazováno pod raně gotický tzv. lámaný styl[1](Zackenstil).[2]
V 17. století byly některé poškozené pergamenové listy antifonáře nahrazeny papírovými s týmž textem, případně doplněny o texty nové. Takto vzniklý celek byl roku 1671 svázán a dnes je uložen v depozitáři Národní knihovny v Praze.[3]
Antifonář je psán na čtyřlinkové osnově s klíčovými soustavami f-c a c-g. Předlohou Hudební notace rukopisu byl jiný spis virgálního typu. Charakteristické je zejména hojné využití pomocných čar v osnově, a to jednak ve větším množství a zároveň v modernější podobě, než bylo tehdy obvyklé. Jednotlivé notové znaky mají velmi jasný tvar i charakter zápisu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
