anglický tiskař, vydavatel a preromantický spisovatel (1689–1761) From Wikipedia, the free encyclopedia
Samuel Richardson (pokřtěn 19. srpna 1689, Mackworth, Derbyshire[1] – 4. července 1761 Londýn) byl anglický tiskař, vydavatel a preromantický spisovatel. Proslavil se především svými romány v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost) a Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), díky kterým je považován za jednoho ze zakladatelů moderního románu.[2]
| Samuel Richardson | |
|---|---|
 | |
| Narození | červenec 1669 Derbyshire nebo Mackworth |
| Úmrtí | 4. července 1761 (ve věku 71 let) Londýn |
| Povolání | tiskař, vydavatel, spisovatel |
| Národnost | anglická |
| Období | preromantismus |
| Žánr | román v dopisech |
| Významná díla | Pamela (1740), Clarissa (1748) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se buď 24. nebo 31. července, pokřtěn byl 19. srpna roku 1689. Byl jedním z devíti dětí vesnického truhláře a byl určen pro církevní dráhu. Finanční ztráty jeho rodiny však zabránily jeho univerzitnímu vzdělání, takže se vyučil tiskařem. Oženil se s dcerou svého mistra Martou Wildeovou a roku 1719 si založil vlastní tiskárnu v Salisbury Court, kde také bydlel a žil až do smrti.[2]
Jako tiskař byl velice úspěšný. Roku 1733 se stal oficiálním vydavatelem publikací pro Dolní sněmovnu britského parlamentu. Stal se zámožným obchodníkem a dosáhl společenské prestiže. Roku 1754 se stal mistrem londýnského sdružení knihkupců a tiskařů a roku 1761 královským tiskařem. Brzy poté zemřel na záchvat mrtvice.[2]
Ačkoliv napsal svůj první román až v padesáti letech, byl literárně činný již od počátku svého působení jako tiskař a vydavatel. Vydával časopis True Briton (Pravý Brit), ve kterém se podílel na politických debatách. Uvedl na trh řadu autorů (mimo jiné Daniela Defoea) a tato vydání opatřil vlastními předmluvami. Přátelil se s významnými osobnostmi své doby, například s Jamesem Thomsonem nebo Samuelem Johnsonem a stál v centru kulturního života.[2]
Roku 1739 byl požádán svými přáteli, aby napsal svazek vzorových dopisů, které měly sloužit jako předlohy pro méně vzdělané pisatele. Byl mezi nimi i stylizovaný dopis otce dceři pracující jako služebná, když se dozvěděl, že její pán usiluje o její čest, a dopis s dceřinou odpovědí. Tato situace jej následně zaujala natolik, že jí rozvedl do samostatného psychologického románu v dopisech Pamela, or Virtue Rewarded (1740, Pamela aneb Odměněná ctnost), pro nějž je charakteristický ponor do nitra postav, psychologická introspekce a výrazný didaktický záměr, který je typický i pro jeho další díla.[2]
Ještě významnější je pro vývoj anglického i evropského románu jeho další román Clarissa, or the History of a Young Lady (1748, Clarissa aneb Příběh mladé dámy), ve kterém všestranně zachytil duševní stavy postav a vytvořil tragickou hrdinku, jejíž život je ničen měšťáckou peněžní morálkou a aristokratickou nemorálností.[3]
Autorův poslední dokončený román The History of Sir Charles Grandison (1754, Příběh sira Charlese Grandisona) nedosahuje kvalit dvou předchozích děl. Richardson v něm chtěl vytvořit ideál ctnostného muže, ale nedostatečné prokreslení hrdinů románu z nich udělalo nudné neživotné postavy.[3]
Z jeho díla nebylo do češtiny doposud nic přeloženo.[2]
V letech 1743–1744 vytvořil anglický malíř Joseph Highmore podle románu Pamela sérii dvanácti obrazů.[7]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
