Samothraké

Sámothraké
	Σαμοθράκη (řecky)
	Pohled na Sámothraké od moře
Lokalizace	Egejské moře
Stát	Řecko
Topografie
Rozloha	178 km²
Zeměpisné souřadnice	40°27′ s. š., 25°35′15″ v. d.
Nejvyšší vrchol	Fengari (1611 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel	2 859 (2011)
Hustota zalidnění	16 obyv./km²
Používané jazyky	Řečtina
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sámothraké nebo Samothraki (řecky: Σαμοθράκη) je ostrov v severní části Egejského moře, který je součástí řeckého kraje Východní Makedonie a Thrákie a nazývá se Thrácké moře. Ostrov má 178 km² a žije na něm (podle sčítání z roku 2011) 2859^[1] obyvatel.

Stručná fakta Sámothraké, Lokalizace ...

Zavřít

V antickém Řecku byl ostrov důležitým náboženským centrem. Byly zde kyklopské chrámy kultu božských dvojčat Kabeirů, které uctívali už Pelasgové. Účastníkem zdejších tajemných obřadů byl například Filip II. Makedonský. Dosud se zachovala Svatyně velkých bohů nedaleko obce Paleopolis, kde byla roku 1863 nalezena Níké Samothrácká, dva a půl metru vysoká socha okřídlené bohyně vítězství s chybějící hlavou. Sámothraké byla členem Délského spolku, po jeho rozpadu patřila Makedoncům. Po bitvě u Pydny ostrov nakrátko obnovil svou nezávislost, pak ho postupně ovládali Římané, Byzantinci, Benátčané a Turci. Za řecké války za nezávislost proběhlo na Sámothraké protiosmanské povstání, po jehož potlačení bylo zavražděno na tisíc ostrovanů. Součástí Řecka se stal ostrov po Balkánských válkách roku 1913. Za druhé světové války bylo Sámothraké krátce okupováno Bulharskem.^[2]

Ostrov je hornatý, nejvyšším bodem je hora Fengari (doslova Měsíční hora, podle toho, že v noci to vypadá, jako by se její vrchol dotýkal Měsíce), která měří 1611 m n. m. a je nejvyšší horou řeckých ostrovů vyjma Kréty. Podle legendy sledoval Poseidón z této hory průběh Trojské války. Ve vnitrozemí jsou četné vodopády. Nejdůležitějším sídlem je přístav Kamariotissa, poblíž něhož byla vybudována větrná elektrárna. U obce Therma v severní části ostrova se nacházejí léčivé sirovodíkové prameny. Na jižním pobřeží láká návštěvníky písčitá pláž Pachia Ammos.^[3]

Na ostrově rostou duby, platany a olivovníky, v okolním moři se loví ryby a mořské houby.

Ostrov je přístupný lodí ze 32 km vzdáleného přístavu Alexandrupolis. Chybí na něm turistická infrastruktura, takže jej navštěvují spíše dobrodružně zaměřené povahy, podnikající pěší výpravy do obtížně přístupného vnitrozemí. Atrakcí jsou zříceniny byzantské pevnosti Gattilusi.^[4]