![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/SVD_Dragunov.jpg/640px-SVD_Dragunov.jpg&w=640&q=50)
SVD (puška)
sovětská samonabíjecí puška / From Wikipedia, the free encyclopedia
Dragunovova odstřelovací puška (zkráceně SVD či Dragunov, rusky Сна́йперская Винто́вка систе́мы Драгуно́ва образца́ 1963 года, Snajperskaja vintovka sistémy Dragunova obrazcá 1963 goda (SVD-63), v indexu GRAU 6V1) je sovětská a ruská samonabíjecí odstřelovací puška. Do výzbroje sovětské armády byla zavedena v roce 1963. Má některé rysy podobné AK, konstrukčně se ale od útočné pušky liší. Jedná se o samonabíjecí zbraň. Namísto dlouhého pístu AK, má SVD píst s krátkým zdvihem, což přispívá ke zvýšení stability zbraně při střelbě. Vyšší přesnosti střelby bylo dosaženo i kombinací velmi dlouhé hlavně se standardní montáží zaměřovacího dalekohledu se čtyřnásobným zvětšením.
SVD-63 | |
---|---|
![]() | |
Typ | Puška pro přesnou střelbu |
Místo původu | ![]() |
Historie služby | |
Ve službě | 1963– dosud |
Používána | viz dole |
Války | válka ve Vietnamu, válka v Afghánistánu, válka v Iráku a mnoho dalších |
Historie výroby | |
Konstruktér | Jevgenij Dragunov |
Navrženo | 1958–1963 |
Výrobce | Ižmaš, Norinco |
Výroba | 1963–dosud[1] |
Základní údaje | |
Hmotnost | 4,31 kg (bez optiky) |
Délka | 1 225 mm |
Délka hlavně | 620 mm (4drážkový pravotočivý vývrt) |
Typ náboje | 7,62 x 54 mm R |
Princip střelby | odběr prachových plynů |
Úsťová rychlost | 830 m/s (SVD, SVDS, SWD-M) 800 m/s (SVU) |
Účinný dostřel | 600 m (při použití standardního střeliva), 1300 m (při použití střeliva 7N1) |
Maximální dostřel | 1 300 m s optickým zaměřovačem 1 200 m s nekrytým hledím |
Zásobování municí | zásobník na 10 nábojů |
Vyvinuta byla v letech 1957–1963 a vybrána jako vítěz soutěže, ve které se utkaly tři konkurenční skupiny konstruktérů, vedené Sergejem Simonovem, Alexandrem Konstantinovem a Jevgenijem Dragunovem. Rozsáhlé polní zkoušky pušek prováděné v širokém rozsahu podmínek prostředí vedly k přijetí Dragunovova návrhu v červenci 1963. Pro účely vyhodnocení byla sestavena počáteční předvýrobní série skládající se z 200 pušek a od roku 1964 probíhá sériová výroba ve zbrojovce Ižmaš, později přejmenovaná na Kalašnikovův koncern.