Søren Kierkegaard
dánský filozof a teolog / From Wikipedia, the free encyclopedia
Søren Aabye Kierkegaard ( [sœːɐn ˈkʰiɐ̯kəˌɡ̊ɒˀ]IPA, čemuž se snad nejvíce blíží české [kirgegór][1] nebo [kergegór][2]), (5. května 1813 – 11. listopadu 1855) byl dánský filozof, teolog a psycholog. Kierkegaard silně kritizoval jak hegelianismus typický pro jeho dobu, tak to, co považoval za prázdné formality Dánské národní církve. Mnohé z jeho filosofických prací se zabývají tím, jak člověk žije, se zaměřením na prioritu konkrétní lidské reality spíše než na abstraktní myšlení, a s důrazem na význam osobního rozhodnutí a odhodlání.[3] Jeho teologické práce se pak zaměřují na křesťanskou etiku a instituci církve[4] a jeho psychologické práce zkoumají emoce a pocity jednotlivců, kteří čelí životním volbám.[5]
Søren Aabye Kierkegaard | |
---|---|
Skica Sørena Kierkegaarda od Nielse Christiana Kierkegaarda, cca 1840 | |
Rodné jméno | Søren Kierkegaard |
Narození | 5. května 1813 Kodaň, Dánsko |
Úmrtí | 11. listopadu 1855 (ve věku 42 let) Kodaň, Dánsko |
Příčina úmrtí | Zranění po pádu ze stromu v dětství (snad) |
Pobyt | Kodaň |
Státní příslušnost | Dánské |
Původ | Dánsko |
Alma mater | Kodaňská univerzita |
Pracoviště | Kodaň |
Obor | filosofie |
Známý díky | filosofie náboženství, tři stadia lidské existence, položení základů existencialismu, individualismus, „skok víry“, kritika Dánské národní církve |
Rodiče | Michael Pedersen Kierkegaard |
Příbuzní | Peter Kierkegaard (sourozenec) |
Podpis | |
Podpis Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kierkegaardovo rané dílo je psáno z pohledu rozličných pseudonymních postav, které v publikacích vyjadřují své vlastní rozdílné názory a vzájemně na sebe působí ve spletitém dialogu, což je součástí jeho filosofické metody, která byla inspirována Sokratem a sokratovským dialogem.[6] Søren Kierkegaard využívá pseudonymy, aby důkladně prozkoumal konkrétní stanoviska, což může v některých případech trvat až několik knih, a on sám, nebo jiný pseudonym, v knihách těmto stanoviskům oponuje. Proto je odhalení smyslu jeho díla ponecháno na čtenáři, neboť „úkol musí být obtížný, neboť jen obtížné inspiruje ušlechtilé srdce“.[7]
V průběhu času vykládali různí učenci Kierkegaarda rozdílně, mimo jiné jako existencialistu, předchůdce dialektické teologie, postmodernistu, humanistu a individualistu. Søren Kierkegaard má velký vliv na současné myšlení, a to i za hranicemi filosofie, psychologie, literatury a teologie.[8][9][10]