![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Slovansk%25C3%25A9_kmeny_na_Balk%25C3%25A1n%25C4%259B_okolo_roku_700.jpg/640px-Slovansk%25C3%25A9_kmeny_na_Balk%25C3%25A1n%25C4%259B_okolo_roku_700.jpg&w=640&q=50)
Rynchinové
From Wikipedia, the free encyclopedia
Rynchinové (starořecky Ῥυγχίνοι, Rynchinoi) byl jihoslovanský kmen z kmenového svazu Sklavínů [1] sídlící v 7. století v oblasti jižní Makedonii. Podle historika Trajana Stojanoviče to byli Slované nebo Avaroslované a jejich jméno pravděpodobně pochází z názvu místní neidentifikované řeky pravděpodobně někde mezi dolním Vardarem a dolní Strumou.[2]
Rynchinové | |
---|---|
![]() Slovanské kmeny na Balkáně kolem roku 700 | |
Jazyk(y) | |
praslovanština | |
Náboženství | |
staroslovanské |
Rynchinové jsou doloženi v polovině 7. století v Zázracích svatého Demetria jako sklavinie poblíž města Soluně pod vládou knížete Perbunda a zřejmě šlo o mocný kmen.[3] Poté, co byl Perbundos zatčen a popraven byzantskými úřady, Rynchinové povstali a spojili se s dalšími dvěma blízkými slovanskýmí kmeny – Sagudaty a Draguvity – a v letech 676–678 neúspěšně obléhali Soluň.[4]
V 8. a 9. století se Rynchinové, Vlachorynchinové a Sagudaté přesunuli na východ na poloostrov Chalkidiki.[5] Biskup Porfyrius Uspenský nalezl v řeckém klášteře Kastamonitu rukopis ze 17. století, který se zmiňuje o Richenoi (řecky ῥηχῑνοι) nebo Vlachorichenoi a Sagudatech, kteří v období obrazoborectví přišli z Bulharska přes Makedonii na horu Athos.[6] Jméno Vlachorichenoi naznačuje směs Slovanů a Valachů nebo jiných kmenů hovořích románskými jazyky.[2]