zaniklý výrobce automobilů From Wikipedia, the free encyclopedia
Russo-Balt (rusky Руссо-Балт, také Russo-Baltique) byl v letech 1909 až 1923 ruský výrobce automobilů sídlící v Rize. Byly zde vyráběny i první sériově vyráběné těžké bombardéry na světě, čtyřmotorové stroje Ilja Muromec.
| Russo-Balt | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | joint-stock company |
| Datum založení | 1909 a 1869 |
| Datum zániku | 1923 |
| Adresa sídla | Moskva, Rusko |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Automobily Russo-Balt byly vyráběny v letech 1909 až 1915 v Rusko-Baltské vagónce (RBVZ, rusky Русско-Балтийский вагонный завод, РБВЗ) v Rize (dnes Lotyšsko). První automobil opustil brány továrny 27. května 1909. Jeho autorem byl tehdejší šéfkonstruktér, Švýcar Julien Potterat. Potterat s vozem v roce 1911 uskutečnil cestu po Evropě, navštívil i svou vlast – Švýcarsko. V roce 1917, po revoluci, byla otevřena druhá továrna v Petrohradě.
V roce 1922 byla výroba přesunuta z Petrohradu do továrny BTAZ v Moskvě. Vozy byly v letech 1922 a 1923 vyráběny pod značkou Prombron.[1] Russo-Balt vyráběl jak osobní tak i nákladní automobily, kromě jiného i licenční vozy „Rex-Simplex“ německé firmy Deutsche Automobil-Industrie Hering und Richard a model „24/30 CV“ belgického výrobce Fondu. Tato moskevská továrna je dnes součástí Státního kosmického vědeckovýrobního střediska M. V. Chruničeva.
Původní továrna Russo-Balt v Rize vyrábí v současnosti přívěsy za osobní automobily.
Do současnosti se zachovaly pouze dva automobily Russo Balt. Jedním je hasičské vozidlo postavené na podvozku nákladního vozu Typ D v roce 1912. Je vystaven v rižském muzeu motorismu.
Druhým je Russo-Balt K12/20 z roku 1911, jehož vlastníkem je Polytechnické muzeum v Moskvě.
Moskevský designérský ateliér Alevel představil v roce 2007 na Ženevském autosalonu prototyp s označením Russo-Baltique, který vznikl ve spolupráci s německou firmou Gerg.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
