Runy
skupina abeced / From Wikipedia, the free encyclopedia
Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého. Tyto znakové sady se používaly v germánských jazycích, především pak ve Skandinávii a na Britských ostrovech, a to v pozdním období rané doby dějinné (též označované jako protohistorie) a v raném středověku. První runové nápisy pocházejí podle názoru norských archeologů z období mezi 250 př. n. l. a přelomem letopočtu.[1]
![ikona](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Question_book-new.svg/48px-Question_book-new.svg.png)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Vaksalastenen.jpg/320px-Vaksalastenen.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/Old_Futhark_Runic_alphabet.png/220px-Old_Futhark_Runic_alphabet.png)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/CodexRunicus.jpeg/640px-CodexRunicus.jpeg)
Runová abeceda byla převážně nahrazena latinkou v souvislosti s přijímáním křesťanství. Archeologický nález z Břeclavska dokladuje, že středoevropští Slované přišli do kontaktu s runami okolo roku 600 (tedy dříve, než bylo zavedeno nejstarší slovanské písmo – hlaholice).[2]
Používání runové abecedy ke speciálním účelům (např. k dekoracím) vydrželo na švédském venkově až do začátku 20. století.