Rudolf Strechaj (25. července 1914 Čachtice[1] – 28. července 1962[2][1] Praha[1]) byl slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska, místopředseda vlády Československa, poslanec československých zákonodárných sborů, pověřenec spravedlnosti a předseda Sboru pověřenců. Představitel konzervativního a centralistického křídla slovenské komunistické politiky.
| Rudolf Strechaj | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: 1948 – 1962 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1962 | |
| Pověřenec spravedlnosti | |
| Ve funkci: 1951 – 1953 | |
| Předchůdce | Július Viktory |
| Předseda Sboru pověřenců | |
| Ve funkci: 1953 – 1960 | |
| Předchůdce | Július Ďuriš |
| Nástupce | funkce zrušena |
| Předseda Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: 14. července 1960 – 28. července 1962 | |
| Předchůdce | Ľudovít Benada |
| Nástupce | Jozef Lenárt |
| Místopředseda vlády ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1962 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | čs. soc. dem. KSS (KSČ) |
| Narození | 25. července 1914 Čachtice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. července 1962 (ve věku 48 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | leukemie |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Profese | spisovatel a politik |
| Ocenění | Řád republiky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pocházel z dělnické rodiny. Vyučil se tiskařem. V 18 letech se stal členem Československé sociálně demokratické strany dělnické, od roku 1935 přešel do KSČ. Téhož roku navštívil Sovětský svaz. Za druhé světové války se podílel na odboji. V srpnu 1941 byl zatčen a odsouzen na tři roky. Ve vězení nakonec strávil dva a půl roku. V roce 1944 se podílel na Slovenském národním povstání. Byl politickým pracovníkem u partyzánské jednotky.[3]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.[4] Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.[5] Mandát v SNR získal i ve volbách roku 1954[6] a ve volbách roku 1960.[7]
Do celostátního zákonodárného sboru se znovu dostal po volbách v roce 1954 jako poslanec československého Národního shromáždění. Po volbách v roce 1960 se stal za volební kraj Prešov členem Národního shromáždění ČSSR. Zde zasedal do své smrti roku 1962.[8][9]
Od roku 1945 byl členem Ústředního výboru KSS a od roku 1953 i členem předsednictva ÚV KSS. V letech 1946-1948 zastával funkci tajemníka oblastního výboru KKS v Bratislavě. Na X. sjezdu KSČ a XI. sjezdu KSČ byl zvolen členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V období červen 1958 – červenec 1962 byl kandidátem politbyra ÚV KSČ. V letech 1949 – 1951 byl předsedou Krajského národního výboru v Žilině.[10]
Jeho mocenský vzestup vyvrcholil po takzvaném procesu s buržoazními nacionalisty, při němž byl z komunistické politiky na Slovensku dočasně eliminován Gustáv Husák a jeho spojenci.[3] V letech 1951-1953 byl Strechaj pověřencem spravedlnosti v 10. Sboru pověřenců. V letech 1953-1960 potom zastával post předsedy Sboru pověřenců (11. Sbor pověřenců a 12. Sbor pověřenců).[11] Jeho éra v čele Sboru pověřenců představovala vyvrcholení úpadku pravomocí slovenských orgánů. Sbor pověřenců se prakticky nescházel jako kolektivní orgán a řešil jen podružnou agendu, popřípadě schvaloval materiály došlé od centrální vlády. V roce 1956 se podílel na jednání o rozšíření pravomocí Sboru pověřenců, které pak skutečně bylo provedeno, ale projevilo se spíše drobnými kompetenčními změnami.[12]
V rámci přijetí ústavy Československé socialistické republiky v roce 1960 byl Sbor pověřenců coby kolektivní orgán zrušen, přičemž Strechaj se podílel na projednávání těchto změn a obhajoval je jako posílení role slovenských orgánů, ačkoliv historik Jan Rychlík to označuje za naprostý rozpor se skutečností, kdy byla dále posílena centralistická podoba československého státu.[13]
Strechaj pak v letech 1960-1962 působil jako předseda Slovenské národní rady, přičemž v poměrech uvolňující se československé politiky počátku 60. let jej historik Jan Rychlík popisuje jako zcela zkompromitovaného politika.[14]
Od roku 1960 do své smrti měl rovněž vládní post na celostátní úrovni coby místopředseda vlády v třetí vládě Viliama Širokého. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky.[10][3][15][16]
Zemřel 28. července 1962 v Praze na urémii. Vedoucím představitelům KSČ se však tato příčina úmrtí nezdála dostatečně důstojná. Byla tak zfalšována lékařská zpráva, jako příčina smrti byla zveřejněna akutní leukemie.[17] Státní pohřeb se konal 31. července 1962 v Bratislavě.[1]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
