rakouský prezident Rakouska a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Rudolf Kirchschläger (
[ˈʀuːdɔlf ˈkɪʁçˌʃlɛːɡɐ]; 20. března 1915, Niederkappel[3] – 30. března 2000, Vídeň) byl rakouský politik, státník, diplomat a soudce. V letech 1974–1986 byl, jako nestraník, dvakrát zvolen prezidentem Rakouska. Předtím byl v letech 1970–1974 ministrem zahraničních věcí.
| Rudolf Kirchschläger | |
|---|---|
 | |
| Prezident Rakouska | |
| Ve funkci: 8. července 1974 – 8. července 1986 | |
| Předchůdce | Franz Jonas |
| Nástupce | Kurt Waldheim |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sociálně demokratická strana Rakouska |
| Narození | 20. března 1915 Niederkappel  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. března 2000 (ve věku 85 let) Vídeň  Rakousko |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Choť | Herma Kirchschlägerová |
| Děti | Walter Kirchschläger |
| Příbuzní | Peter G. Kirchschläger (vnuk)[1][2] |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | soudce, diplomat, právník, vysokoškolský učitel a politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1977) řetěz Řádu Isabely Katolické (1978) velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1979) čestný občan Vídně (1986) honorary doctor of the Maria Curie-Skłodowska University (1986) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Rudolf Kirchschläger |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studoval práva na Vídeňské univerzitě, po anšlusu Rakouska nacistickým Německem roku 1938 však musel studia opustit, když odmítl vstoupit do NSDAP. Pracoval poté jako bankovní úředník, než byl odveden do wehrmachtu, v jehož řadách bojoval na západní i východní frontě. Díky tomu směl během služby dokončit svá studia práv.
V letech 1947–1954 pracoval jako soudce,[4] roku 1954 však nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde následně začala jeho diplomatická kariéra.
V letech 1967–1970 byl velvyslancem v Československu, z kteréžto pozice zamířil rovnou na post šéfa rakouské diplomacie do vlády Bruna Kreiskyho. Po čtyřech letech byl zvolen prezidentem jakožto nestranický kandidát sociálnědemokratické strany, roku 1980 byl znovuzvolen (již jako kandidát obou velkých stran – SPÖ i ÖVP) se ziskem 80 procent hlasů – patřil k nejpopulárnějším politikům rakouské historie.
V pozici rakouského velvyslance v Praze proslul tím, že po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vydával i přes zamítavý příkaz z Vídně výjezdní víza československým státním občanům a umožnil tak tisícům osob pokojně vycestovat do Rakouska.
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 30. prosince 1971[5]
rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva, Lucembursko, 14. července 1975[6]
rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 6. května 1976
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 1977[7]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 1978[8]
rytíř Řádu slona, Dánsko, 3. dubna 1979
velkokříž s řetězem Řádu Karla III., Španělsko, 3. října 1979[9]
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha, Portugalsko, 18. dubna 1984[10]
velkokříž Řádu Pia IX., Vatikán, 1990_BAR.svg){kind=small}
Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy, Česko, 1996[11]
rytíř velkokříže s řetězem Řádu Pia IX., Vatikán, 2000Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
