Rohingové nebo také Rohingyové jsou příslušníci indo-árijské muslimské etnické skupiny obývající severní část Arakanského státu ležícího v Myanmaru. Tato etnická skupina se vyznačuje odlišným dialektem a kulturou. Rohingové hovoří bengálským dialektem, blízkým tomu, který se používá v oblasti Čattagrám v Bangladéši, smíšeným navíc se slovy z urdštiny, hindštiny, arabských jazyků ale i barmštiny.
K roku 2013 žilo v Myanmaru okolo 735 000 Rohingů.[4] Obývají převážně předměstí měst Arakanského státu, kde tvoří 80–98% populace. Jednotlivé zdroje se v bližších údajích rozcházejí. Některé uvádějí, že etnická skupina Rohingya čítá kolem 1,4 milionu příslušníků – tedy téměř polovinu celé populace Arakanského státu. Údaje se různí jednak proto, že v Myanmaru již řadu let nebylo provedeno komplexní sčítání lidu a také proto, že až statisíce Rohingů uprchly do Bangladéše,[11]Thajska a Malajsie.
V Arakanském státě jsou také další, početně výrazně menší muslimské komunity, které se označují spíše za „arakanské muslimy“. Slovo Rohingya se tak vztahuje pouze na muslimskou populaci severní části Arakanského státu. Nejsevernější část Arakanského státu se skládá ze tři správních oblastí Maungdaw, Buthidaung a Rathedaung. Počet obyvatel těchto správních oblastí je odhadován na 800 000, z nichž Rohingové tvoří převážnou většinu. Typická rodina Rohingů má 4 až 5 přeživších dětí, ale objevují se i počty 28 dětí.[12][13] Podle Davida Price z Harvard University mají Rohingové o 37% více dětí mezi věkem 0 a 9 let než je myanmarský celostátní průměr.[12]
Původ etnika souvisí s historickým vývojem Barmy a migrací indického obyvatelstva. Muslimové se na území Arakanu usídlovali od 16. století našeho letopočtu, i když počet muslimských osadníků před obdobím britské nadvlády odhadnout přesně nelze.[14] Po první anglo-barmské válce v roce 1826 Britové Arakan anektovali a migrace z Bengálska podpořili v rámci práce pro zemědělské pracovníky. Okolo roku 1869 muslimská populace představovala 5% populace Arakanu, ačkoli odhady z dřívějších let dávaly vyšší čísla. Následující britská sčítání lidu letech v 1872 a 1911 zaznamenala nárůst muslimské populace z 58 255 na 178 647 lidí v Akjabském okrese (dnes město Sittwe). Během druhé světové války vypukly mezi Brity vyzbrojenými rekruty z řad Rohingů v rámci jednotek V-Force a buddhistickými Arakanci vnitrostátní násilnosti a region se ještě více polarizoval.[15] Podle tajemníka britského guvernéra jednotky V-Force místo, aby bojovaly proti japonským okupantům, tak začaly ničit buddhistické chrámy, pagody, domy a na severu Arakanu spáchaly řadu zvěrstev.[16][17]
Samotní Rohingové a někteří z učenců stále tvrdí, že jsou původem z arakanského státu, zatímco jiní historici tvrdí, že se do Barmy přišli z Bengálska především během období britské nadvlády.[18][19] a v menší míře po barmském vyhlášení nezávislosti v roce 1948 a po bangladéšské osvobozenecké válce v roce 1971.[20][21][22][23][24] Myanmarská vláda neuznává etnikum Rohingya jako původní etnickou skupinu a odmítá Rohingům udělit státní občanství Myanmaru. V důsledku toho je většina z nich bez jakékoliv státní příslušnosti. Rohingové jsou někdy popisováni jako „ve světě mezi nejméně žádaní“[25] a jako „jedna ze světově nejvíce pronásledovaných menšin“.[26] Řada Rohingů proto z Myanmaru uprchla do okolních zemí.
V roce 2012 došlo v Arakanském státě k sérii konfliktů mezi muslimskými Rohingy, kteří jsou většinou v severní části státu a etnickými Rakhinci (Arakanci), kteří jsou většinou na jihu. Před nepokoji eskalovaly obavy kolující mezi buddhistickými Rakhinci, že by se mohli ve svém rodném státě brzy stát menšinou. Nepokoje se nakonec dostavily po týdnech sektářských sporů, včetně znásilnění a vraždy arakanské buddhistické ženy Rohingy a zabití deseti myanmarských muslimů ze strany Arakanců.[27][28]
K 28.červnu 2012 bylo oficiálně zaznamenáno 80 obětí na životech a odhadem 90000 bylo vysídleno a našlo útočiště v dočasných táborech.[29] Podle údajů Lékařů bez hranic jen za první měsíc vyostřených nepokojů mezi srpnem a zářím 2017 zemřelo 6700 Rohingů.[30]
Desetitisíce Rohingů uprchly do sousedního Bangladéše, který jim odmítl udělit azyl, avšak většinu z nich na místě nechal, přestože byly zdokumentovány i ojedinělé případy násilné deportace zpět do Myanmaru. Centrální bangladéšská vláda Šajch Hasíny Vadžídové odmítla k nastalé situaci přijmout nějaké stanovisko. Prezident Myanmaru Thein Sein k nastalé situaci prohlásil, že Rohingové musejí být deportováni do muslimských zemí a dále situaci neřešil. To vyvolalo kritiku ochránců lidských práv, kterým se nelíbí, že Thein Sein odmítl řešit akutní případ násilností v jeho státě a za možné řešení do budoucna označil potrestání obětí.
Podle zprávy vyšetřovatele OSN z roku 2018 došlo v Myanmaru ke genocidě Rohingů, ke které přispěla i vláda Aun Schan Su Ťij.[31] Ze země uteklo před násilnostmi více než 700000 Rohingyů.[32] Za hlavní postavu této kampaně je považován generál Min Aun Hlain, který se po vojenském převratu v únoru 2021 v Myanmaru chopil moci.
Who Are the Rohingya? [online]. About Education, 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2012-11-18.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Saudi Arabia entry at Ethnologue [online]. Ethnologue [cit. 2015-02-06]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Myanmar Rohingya refugees call for Suu Kyi's help. www.rohingyablogger.com. 13 June 2012. Dostupné online [cit. 9 July 2012].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Bangladesh for permanent solution to Burmese Rohingya refugee problem. Bangladesh Business News. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-05-20.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Homeless In Karachi | Owais Tohid, Arshad Mahmud [online]. Outlookindia.com, 1995-11-29 [cit. 2013-10-18]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Derek Henry Flood. From South to South: Refugees as Migrants: The Rohingya in Pakistan [online]. Huffington Post, 31 December 1969 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
HUSAIN, Irfan. Karma and killings in Myanmar. Dawn. 30 July 2012. Dostupné online [cit. 10 August 2012].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Figure At A Glance [online]. UNHCR Malaysia, 2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné varchivu pořízeném dne2014-12-30.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
CHRIS, Lewa. THE ARAKAN PROJECT: ISSUES TO BE RAISED CONCERNING THE SITUATION OF STATELESS ROHINGYA CHILDREN IN MYANMAR (BURMA) [online]. The Arakan Project, October 2012 [cit. 2015-03-08]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-06-16.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
'Mass graves' for Myanmar's Rohingya - Features [online]. Al Jazeera English [cit. 2013-10-18]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
LEIDER, Jacques. Rohingya: the name, the movement and the quest for identity. [s.l.]: Myanmar Egress and the Myanmar Peace Center, 2013. Dostupné online. S.204–255.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Bayly & Harper. Forgotten Armies: The Fall of British Asia, 1941-1945. [s.l.]: Harvard University Press, 2005. ISBN0-14-029331-0. S.383–384.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Anthony Irwin. Burmese Outpost (Memoirs of a British Officer who fought in Arakan with the Arakanese V Forces during the Second World War). London: Collins, 1945. S.21.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Aye Chan. The Development of a Muslim Enclave in Arakan (Rakhine) State of Burma (Myanmar) [online]. SOAS, 2005 [cit. 2011-11-01]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Derek Tonkin. The 'Rohingya' Identity - British experience in Arakan 1826-1948 [online]. The Irrawaddy [cit. 2015-01-19]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-01-19.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SELTH, Andrew. Burma’s Muslims: Terrorists or Terrorised?. Australia: Strategic and Defence Studies Centre, Australian National University, 2003. ISBN073155437X. S.7.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Extract from record by UK Ambassador Terrence J O'Brien of his call in Rangoon on the Bangladesh Ambassador to Burma Khwaja Mohammed Kaiser [online]. 23 December 1975 [cit. 2015-02-21]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ADLOFF, Richard; THOMPSON, Virginia. Minority Problems in Southeast Asia. United States: Stanford University Press, 1955. S.154.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Myanmar:The Politics of Rakhine State [online]. International Crisis Group, 22 October 2014 [cit. 2015-02-08]. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-06-15.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Mark Dummett. Bangladesh accused of ‘crackdown’ on Rohingya refugees. news.bbc.co.uk. BBC, 18 February 2010. Dostupné online [cit. 29 July 2012].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Myanmar, Bangladesh leaders ‘to discuss Rohingya’. www.google.com. 25 June 2012. Dostupné varchivu pořízeném dne2012-07-18.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Four killed as Rohingya Muslims riot in Myanmar: government. www.reuters.com. 8 June 2012. Dostupné varchivu pořízeném dne2015-10-19.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
LAURAS, Didier. Myanmar stung by global censure over unrest. Agence France-Presse in the Philippine Daily Inquirer. 15 September 2012. Dostupné online [cit. 15 September 2012].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Barmská armáda spáchala genocidu. OSN vyzvala ke stíhání šesti generálů, ke zločinům podle vyšetřovatelů přispěla i vláda Su Ťij. Hospodářské noviny [online]. 27. srpna 2018. Dostupné online.
Havlíček s Babišem by mohli na podzim navštívit Barmu. ČTK [online]. 4. června 2019. Dostupné online.
10 Years For The Rohingya Refugees in Bangladesh: Past, Present and Future, 3/2002 [online]. Médecins Sans Frontières-Holland [cit. 2010-05-09]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-12-04. (anglicky)
Myanmar, The Rohingya Minority: Fundamental Rights Denied, 5/2004 [online]. Amnesty International [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
Burma: Repression, discrimination and ethnic cleansing in Arakan, 4/2000 [online]. International Federation of Human Rights Leagues [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
Easy Targets: The Persecution of Muslims in Burma, 5/2002 [online]. Karen Human Rights Group [cit. 2010-05-09]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-08-06. (anglicky)
.jpg)
