Roš ha-šana
židovský svátek / From Wikipedia, the free encyclopedia
Roš ha-šana (hebrejsky רֹאשׁ הַשָּׁנָה, doslova „hlava roku“)[1] je židovský Nový rok, který se slaví 1. a 2. dne měsíce tišri, tj. podle gregoriánského kalendáře zhruba období září až října.[2] Tento den Mišna uvádí jako den, od něhož se počítají roky židovského kalendáře. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět.[3] Jedná se o první z Vysokých svátků (hebrejsky יָמִים נוֹרָאִים, Jamim nora'im, tj. „Dny bázně“, „Dny úcty“,[4] „Hrozné dny“[5]) a prvním dnem tzv. „Deseti dnů pokání“[3] (hebrejsky עֲשֶׂרֶת יְמֵי תְּשׁוּבָה, aseret jemej tšuva), jež jsou nejdůležitějšími dny v židovském roce.
Roš ha-šana | |
---|---|
Oficiální název | hebrejsky: רֹאשׁ הַשָּׁנָה |
Jiný název | židovský Nový rok |
Slavený | v judaismu, Židy; Samaritány |
Druh | židovský |
Význam a smysl | Podle židovského kalendáře se jedná o Nový rok. Podle Bible připomíná stvoření světa. Začíná jím „Deset dní pokání,“ jež vyvrcholí ve svátek Jom kipur. |
Začátek | první den měsíce tišri |
Konec | první nebo druhý den měsíce tišri |
Rok 2023 | západ slunce 15. září |
Zvyky a tradice | Modlení v synagoze, troubení na šofar. Sváteční jídlo s chalou. Jedí se symbolická jídla jako jablka namáčená do medu, rybí hlavy a granátová jablka. Druhý večer se pak jí nové ovoce. Nepracuje se. |
Souvisí s | Jom kipur („Den smíření“) |
Tóra zmiňuje svátek Roš ha-šana pod názvy:
- Zichron tru'a (זִכְרוֹן תְּרוּעָה) – upamatování troubením:[6] Tento název odráží zvyk troubení na šofar.
- Jom tru'a (יוֹם תְּרוּעָה) – Den troubení[7]
Dalším označením svátku je Jom ha-zikaron (יוֹם הַזִכָּרוֹן, Den vzpomínání; nezaměňovat se vzpomínkovým dnem na padlé vojáky, označovaným stejně).[1] Toto označení vychází z toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky.[3] Rabínská literatura a liturgie sama, popisuje Roš ha-šana jako Jom ha-din (יוֹם הַדִּין, Den soudu).[1] Podle Talmudu jsou v tento den otevřeny tři knihy a celý svět je souzen. Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života (Sefer ha-chajim); velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv. Knihy prostředních (bejnonim), kde mají až do svátku Jom kipur možnost napravit se a zvrátit osud.[8]