Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242
From Wikipedia, the free encyclopedia
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 (S/RES/242) byla Radou bezpečnosti OSN jednomyslně schválena 22. listopadu 1967 po šestidenní válce. Rezoluce byla přijata na základě VI. kapitoly Charty OSN.[1] Sepsal ji britský velvyslanec lord Caradon a výsledný návrh byl jedním z pěti zvažovaných návrhů.[2]
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 | |
---|---|
Mapa Blízkého východu | |
Datum | 22. listopadu 1967 |
Zasedání č. | 1382 |
Kód | S/RES/242 (dokument) |
Předmět | situace na Blízkém východě |
Hlasování |
|
Výsledek | jednomyslně schváleno |
Složení Rady bezpečnosti | |
Stálí členové
| |
Nestálí členové |
Preambule rezoluce upozorňuje na „nepřípustnost nabývání území válkou a na nutnost usilovat o spravedlivý mír, v němž bude moci každý stát v oblasti žít v bezpečí.“[3]
První odstavec rezoluce „prohlašuje, že naplňování principů Charty vyžaduje dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě, který bude zahrnovat aplikaci následujících principů:[3]
- (i) stažení izraelských ozbrojených sil z území okupovaných v předešlém konfliktu;
- (ii) ukončení všech nároků a ozbrojených akcí a respektování a uznání svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti všech států v této oblasti, práva na život jejich obyvatel uvnitř bezpečných a uznávaných hranic, bez hrozeb a užívání síly.“[3]
Rezoluce č. 242 patří mezi nejčastěji zmiňované rezoluce OSN v souvislosti s ukončením arabsko-izraelského konfliktu a stala se základem pozdějších jednání mezi dotčenými stranami.