Radost

Tento článek je o emoci. Další významy jsou uvedeny na stránce Radost (rozcestník).

Radost je příjemná emoce, vznikající v reakci na uspokojování základních potřeb živočichů, zejména ptáků, plazů a savců včetně člověka. Jedná se o tzv. primární emoci.^{[1][pozn. 1]}

Nevěsta (vlevo) se raduje s družičkou

Slabší formou radosti je spokojenost, silnější je extáze. Trvalejší a intenzivní forma radosti je pocit štěstí. Tělesnými projevy radosti je zvýšení srdečního tepu a krevního tlaku a další motorické projevy, u lidí smích.^[2]

Religionista Tomáš Halík poukazuje na to, že „dokonalá radost pochází z proměněné bolesti“^[3].

Opakem radosti je smutek.

Odkazy

Poznámky

1. Mezi další primární emoce patří strach, hněv, smutek, překvapení a sexuální pudové emoce. Mezi vyšší emoční pochody se řadí pocity, nálady, u člověka i city.

Reference

1. KOUDELA, Michal. Emoce a jejich fyziologický význam. Brno, 2012 [cit. 2022-12-24]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Martin Vácha. s. 18. Dostupné online.
2. NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Praha: Akademia, 2000. Dostupné online. ISBN 80-200-0763-6. Kapitola Radost, s. 247–250. Dostupné po registraci.
3. HALÍK, Tomáš. Oslovit Zachea. Praha: Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-159-0. S. 106.

Související články

• Štěstí
• Smích
• Úsměv
• Emoce
• Naděje
• Sangvinik

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu radost na Wikimedia Commons
• Téma Radost ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo radost ve Wikislovníku

Literatura

• NAKONEČNÝ, Milan. Lidské emoce. Praha: Akademia, 2000. Dostupné online. ISBN 80-200-0763-6. Kapitola Radost, s. 247–250. Dostupné po registraci.
• VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 63.