Předseda vlády Norska
hlava vlády norského státu From Wikipedia, the free encyclopedia
hlava vlády norského státu From Wikipedia, the free encyclopedia
Předseda vlády Norska (norsky: Norges statsminister) je hlavou vlády Norska a hlavním držitelem výkonné moci. Jde o nejvlivnější politickou funkci v Norsku. Předseda vlády a jeho kabinet jsou sice formálně odpovědní panovníkovi a realizují svou moc dle ústavy "za něj", ale v praxi jsou odpovědní hlavně Stortingu (norskému parlamentu), neboť v norském politickém systému je téměř nemožné, aby vláda zůstala ve funkci proti vůli Stortingu. Premiéra jmenuje král, ale nominace vzniká ve Stortingu. Předseda vlády sífdlí ve vládnín areálu Regjeringskvartalet.
| Předseda vlády Norska | |
|---|---|
| Norges statsminister | |
 Státní znak Norska | |
.jpg) | |
| Úřadující Jonas Gahr Støre od 14. října 2021 | |
| Sídlo | Regjeringskvartalet |
| Jmenuje | norský král |
| První ve funkci | Peder Anker |
| Vytvoření | 17. května 1814 |
| Webová stránka | Regjeringen.no |
| Seznam předsedů vlády | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Princip parlamentní většiny jako podmínka pro vládu byl v Norsku zaveden již roku 1884. Platnou ústavu má Norsko ještě starší, byla přijata již 17. května 1814. Ta tak dává premiérovi, z historických důvodů, poměrně málo pravomocí a vlastně ho jen málo zmiňuje (dokonce i princip parlamentarismu se oficiálně dostal do norského zákonodárství až roku 2007). Ale za předpokladu, že má premiér podporu své strany v parlamentu, může poměrně účinně kontrolovat jak zákonodárný sbor, tak exekutivu, a tudíž disponovat značnými pravomocemi faktickými.
Vzhledem ke stáří ústavy je mnoho z toho, co premiéra limituje a co mu otevírá prostor, dáno spíše zvyklostmi. Ve srovnávacích studiích vychází nicméně norský premiér jako jeden z evropských premiérů s nejmenší mocí a vlivem.[1] Jedním z důvodů například je, že na rozdíl od svých protějšků ve zbytku Evropy nemají norští premiéři možnost požádat krále, aby rozpustil Storting a vypsal předčasné volby. Ústava vyžaduje, aby Storting odsloužil celé čtyřleté funkční období. Pokud premiér ztratí důvěru Stortingu, musí rezignovat a musí se najít premiér nový, v konstelaci jakou určily poslední volby. To norského premiéra limituje při vytváření tlaku na Storting, na druhou stranu i Storting je kvůli tomu spíše opatrnější při svrhávání premiérů. Řada norských premiérů si tak připsala poměrně dlouhé mandáty, například sociální demokrat Einar Gerhardsen byl ve funkci téměř patnáct let.
V roce 1997 provedl novinář Kjell Cordtsen průzkum mezi norskými historiky, novináři a politology a požádal je, aby ohodnotili pověst a velikost norských premiérů od roku 1905. Ukázalo se nejlepší pověsti se těší Einar Gerhardsen a Christian Michelsen.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
