Přeckov (dříve též Przeczkow, Przieczkow a Přečkov[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 75[1] obyvatel. Obec leží na severním okraji Třebíčské kotliny.
Přeckov | |
---|---|
Kaple a náves | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Třebíč |
Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°16′33″ s. š., 15°54′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 75 (2024)[1] |
Rozloha | 4,61 km²[2] |
Katastrální území | Přeckov |
Nadmořská výška | 490 m n. m. |
PSČ | 675 05 |
Počet domů | 31 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Přeckov 5 675 05 Rudíkov info@preckov.cz |
Starosta | Josef Náhlík |
Oficiální web: www | |
Přeckov | |
Další údaje | |
Kód obce | 591424 |
Kód části obce | 134163 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přeckov se nachází tři kilometry jihozápadně od Rudíkova, prochází jím silnice mezi Horními Vilémovicemi a silnicí I/360.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Horní Vilémovice, Rudíkov, Hroznatín a Trnava.
Původní podoba jména vsi byla Přečkov. Byla odvozena od osobního jména Přeček, zdrobnělině jména Přěk, což byla domácká podoba jména Přěslav. Význam místního jména byl "Přečkův majetek". Podoba Přeckov vznikla v 19. století vlivem německé podoby jména (Pretzkau/Přetzkau).[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360 (de Przeczkow),[6][7][8] kdy je v obci zmiňován Zdeslav z Přeckova, ten téhož roku dal věno na majetku své manželce, v roce 1468 pak prodal svoji část Přeckova Ondřejovi Rodálovi z Třebíče, Ondřej Rodál pak další část Přeckova koupil v roce 1371. V roce 1376 zakoupil Přeckov Mikuláš z Náramče (později Mikuláš z Trmačova). V roce 1385 pak Mikuláš prodal Přeckov a Chroustov Chýnovi z Oslavice a své manželce. V roce 1390 se Chýn spojil svoje majetky s bratrem. V roce 1417 pak byl majitelem vesnice Blažek z Opatova, ale ten v témže roce prodal Přeckov Pavlovi z Ostrožnice. Jeho syn Přibík pak prodal vesnici Tomášovi Henikarovi z Rajšova a jeho synové pak v roce 1495 prodali Přeckov Janovi z Lomnice a na Meziříčí a tak se Přeckov stal součástí meziříčského panství.[4]
Následně byl majitelem vsi Přeckov (a dalších vesnic v okolí) jeho syn Zdeněk z Lomnice, ale ten v roce 1528 prodal svoji část panství Janovi z Pernštejna, kdy ten po několika dalších nákupech v roce 1529 byl majitelem celého původního panství. Jeho synové pak prodali v roce 1552 meziříčské panství i s Přeckovem Heldtům z Kementu. Po jeho smrti se jeho manželka vdala za Václava Berku z Dubé a Lipého a tak se majiteli panství stali Berkové z Dubé a Lipého. Na počátku 17. století byl Ladislavovi Berkovi majetek konfiskován a on byl donucen v roce 1608 prodat majetek Ladislavovi Šleynovici ze Šleynic. Po smrti Jana Jetřicha Berky z Dubé a Lipého však nastaly spory o dědictví, kdy nakonec Anna Marie Khieslová z Kotsche (původně Berková z Dubé a Lipého) získala panství a to roku 1649 prodala panství Rudolfovi Kounicovi. Jeho syn Arnošt pak prodal panství Petrovi z Ugartu, Ugartové vlastnili panství do roku 1749, kdy je získal Karel z Lichtenštejna. V roce 1899 pak zemřela Leopoldina z Lobkovic, která zdědila panství a majitelem se stal její syn Rudolf z Lobkovic.[9]
Po skončení druhé světové války bylo ve vsi založeno JZD.[10]
Ve sčítání lidu 2011 se v Přeckově zjistilo 77 obyvatel.[11] Z toho 38 lidí (49,35 %) bylo příslušníky moravského národa, 22 lidí (28,57 %) bylo příslušníky českého národa a 9 lidí (11,69 %) národnost neuvedlo.
Do roku 1849 patřil Přeckov do meziříčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí. Mezi lety 1850 a 1879 patřil Přeckov pod Rudíkov a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[14][15]
Do roku 2014 zastával funkci starosty Karel Slavík, od roku 2014 vykonává funkci starosty Bc. Josef Náhlík.
2006[16] | 2010[17] | 2013[18] | 2017[19] | 2021[20] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | KDU-ČSL (39.58 %) | TOP 09 (25.86 %) | KDU-ČSL (33.96 %) | KDU-ČSL (46.8 %) | SPOLU (37.73 %) |
2. | ČSSD (25.0 %) | KDU-ČSL (24.13 %) | ANO 2011 (18.86 %) | ČSSD (10.63 %) | Piráti+STAN (16.98 %) |
3. | SNK ED (14.58 %) | ČSSD (15.51 %) | ČSSD (16.98 %) | ANO (10.63 %) | ANO (16.98 %) |
účast | 94.12 % (48 z 51) | 100.00 % (58 z 58) | 96.43 % (53 z 56) | 83.93 % (47 z 56) | 88.33 % (53 z 60) |
2008[21] | 2012[22] | 2016[23] | 2020[24] | |
---|---|---|---|---|
1. | SNK ED (26.08 %) | Pro Vysočinu (32.0 %) | KDU-ČSL (46.51 %) | KDU-ČSL (39.53 %) |
2. | KDU-ČSL (26.08 %) | ČSSD (22.0 %) | ČSSD (18.6 %) | STAN+SNK ED (18.6 %) |
3. | ČSSD (26.08 %) | KDU-ČSL (16.0 %) | STAN+SNK ED (11.62 %) | Piráti (9.3 %) |
účast | 85.19 % (46 z 54) | 93.22 % (55 z 59) | 81.13 % (43 z 53) | 76.79 % (43 z 56) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 98.25 %, tj. 56 ze 57 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů). Volební účast byla 98.15 %, tj. 53 ze 54 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Pavel Fischer (16 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (11 hlasů). Volební účast byla 96.00 %, tj. 48 ze 50 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů). Volební účast byla 93.48 %, tj. 43 ze 46 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadil Andrej Babiš (14 hlasů). Volební účast byla 100.00 %, tj. 60 ze 60 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (13 hlasů). Volební účast byla 98.28 %, tj. 57 ze 58 oprávněných voličů.[27]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.